Dneska začneme náš #vesmírníček docela netradičně – a to otázkou.
Proč se Ukrajinci v prvních dnech války stáhli do měst a nebránili svojí vlast na hranicích?
Abychom si na tohle odpověděli, budeme se muset vrátit trošku v čase.
No, trošku… však to znáte. Připraveni?
Na počátku byl Velký třesk a ten…
No dobře, to jsem trochu přehnal. Tak do historie zas jít nemusíme. Pojďme si tu část, kdy atomy ve vás jsou teprve součástí cizích hvězd přeskočit a pojďme zakotvit mnohem později.
Musíme skočit do doby, kdy už Země existuje, její magmatický oceán dávno vychladl a tedy vznikl pevný povrch tvořený litosférickými deskami.
Potřebujeme tak na našem stroji času trefit bajvoko dobu před 2500 až 4000 milióny let.
Když budete mít štěstí a kouknete se kousek pod zem, uvidíte krystalizovat ošklivý bílo-šedo-černý šutry, aka granity, které se za pár miliard let bude nevědomky snažit leteckou pumou rozbít nějakej Váňa.
Tehdy vzniklo to, na čem dnešní Ukrajina leží.
A i když se Váňa snaží co to jde, přiznejme si, že z pohledu Země je to nic.
Na to, abyste ty kilometry a kilometry granitů nějak výrazněji poškodili, potřebujete trochu zabrat.
A jak víte, Země to umí.
Stačí, když zavolá na pomoc tektoniku.
Trocha napětí a prd ho.
Povrch Země může začít praskat a deformovat se.
A to nás přivádí k tomu, že za těch pár miliard let, co máme dějově ještě před sebou, vznikla na území dnešní Ukrajiny řada horstev, prasklin a proláklin
Jenže, jak správně poznamenává Jiří Zmožek…
„Čas dokáže otupit i ostrý břit“…
… natož nějaké to horstvo…
Dejte erozi pár (desítek) miliónů let a uvidíte, co příroda dokáže.
Nanána nanána nana nanána na, na nánana na… na na… na na na na!
Do toho se nám povrch Země různě vybuluje a propadá v závislosti na tom, jak a kde se to tlačí/netlačí.
Když tak popožene hodinky a namáčknete tam něco mezi 541 až 251 milióny let a zavítáte na „Ukrajinu“, vezměte si člun.
Tehdy se to totiž v téhle části světa krapet propadlo.
A když se na Zemi něco krapet propadne, tak se stane co?
Tak jo, už se nám tu množí správné odpovědi, můžeme jít dál. Jsem rád, že dáváte pozor 🙂
Ano, když se nám něco na povrchu Země propadne, tak protože máme atmosféru a v ní je teplota tak akorát, máme na povrchu kapalnou vodu.
A ta strašně ráda vtéká do každý díry, co najde.
V oblasti dnešní Ukrajiny tak tehdy bylo moře.
No a moře společně s vlnami dost urychluje erozi a tím zahlazovat terénní nerovnosti.
Navíc voda umí dělat další věc a to i horniny ukládat a povrch zarovnávat do „roviny“.
„Každá“ terénní nerovnost tak byla zničena či vyplněna.
Jednoho krásného milióniletí (nevymyslel jsem právě nový český slovo? 😂) moře zmizelo.
Jenže ne na „dlouho“.
Když probíhalo Kimmerské vrásnění, část Ukrajiny opět poklesla a moře vžůůům a bylo tam zpět.
Někdy tehdy se nám začaly tvořit Alpy a Karpaty… Zatímco Alpy jsou Ukrajincům tak nějak jedno, Karpaty už ne.
Jejich vznik totiž vytvořil hornatý terén v západní části jejich země.
V kenozoiku (aka nejmladší geologické éře, ca 66 mil. nazpět až skoro do teď…) se pak oblast Ukrajiny konečně začala nadobro vyzvedávat a moře tak definitivně ukončilo svou krutovládu.
Za sebou zanechalo relativně rovinatou krajinu…
Tu sice ještě uhladily později procesy spjaté s ledovcovou činností, ale to si necháme na někdy příště.
My jdeme do finiše.
Velká část Ukrajiny byla tak fakt plochá.
Teď máme dvě možnosti, jak se na to podíváme.
Pokud se na to podíváme z pohledu ukrajinských traktorových vojsk, je super, že je plochá. I kvůli tomu je tak úrodná… ale opět, o tom více jindy.
Z pohledu ukrajinské armády je pěkně na tužku, že je tak plochá…
Takže 👇
Velké širé rodné lány, jak jste… já vím, že to napsal někdo při pohledu na lány v Česku, ale tady se to hodí.
Kam až vaše oko dohlédne, tak bude rovina.
A rovina je sice pěkná na chůzi, ale úplně na pendrek, když ji máte bránit.
Vy se zakopete a nepřítel vás prostě obejde.
Dává tak smysl se zakopat někde, kde je něco podstatného.
Třeba křížení silnic.
A opět, nepřekvapím vás.
Kde se kříží silnice, zpravidla máme města.
No a města dávají obráncům možnost se opevnit, krýt se a bránit se dlouho.
A to nás přivádí k odpovědi, proč se Ukrajinci nepostavili Rusům na odpor hned na hranicích.
Nebyla tam totiž žádná výrazná přirozená terénní nerovnost, která by se dala pro obranu využít.
Kdyby se o to pokusili, byl by to masakr.
Možnost obrany nabízí až ukrajinská města.
(jasné, neplatí dogmaticky všude… někde jsou řeky, někde lesy, někde… vlákno je myšleno v big picture, tak mě, pls, netahejte na detailech 🙂 ).
No a tím můžeme uzavřít dnešní povídání o tom, jak geologické procesy odehrávající se před desítkami až stovkami milióny let ovlivnily podobu válečného konfliktu, ke kterému dochází (bohužel) dnes.
The End
A tady máme PS, díky za doplnění 🙂
PSS: A i video na dobrou noc 🙂
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on March 22, 2022.