Proč má Měsíc dvě rozdílné tváře?

Obě polokoule Měsíce se od sebe nemohou lišit víc. Jednu pokrývají rozsáhlé vulkanické pláně, druhou prastaré krátery poseté vysočiny. Jak je možné, že se dvě poloviny téhož světa vyvíjely tak odlišně?

Když se na Měsíc podíváte pouhým okem, jedna věc vás okamžitě zaujme. Jeho povrch pokrývají rozsáhlé tmavé skvrny, ve kterých lidé od nepaměti viděli králíky, tváře nebo třeba muže hledícího zpět na Zemi. První astronomové tyto oblasti nazvali maria – latinsky „moře“ – protože se domnívali, že jde o rozsáhlé vodní plochy. Dnes víme, že o žádná moře nejde. Jsou to obrovské pláně ztuhlé čedičové lávy, vzniklé během jedněch z největších sopečných erupcí v historii Sluneční soustavy.

Pro pokračování koukněte na článek na Forendors.

Poletíme na Měsíc! Snad…

A přestáváme troškařit.

Na tenhle počin budeme potřebovat podporu z několika státu EU.

Proč? Protože chceme s @petrtheczech (a řadou dalších partnerů) poslat sondu k Měsíci.

No, k Měsíci… my ho vlastně chceme trefit.

Proč? Abychom zjistili, jak se vyvíjel.

Pokračovat ve čtení „Poletíme na Měsíc! Snad…“

Proč jsou měsíční vzorky z čínské sondy velká věc?

Včera se na oběžné dráze odpojil 🇨🇳 návratový modul se vzorky měsíčních šutrů a trajdá domů. Jestli se všechno zadaří a pouzdro neshoří v atmosféře Země, čeká nás velká věc. Budeme mít v rukách kusy mladých měsíčních láv. A to bude velký. Proč? #ředím vláknem #češinaMěsíc

Pokračovat ve čtení „Proč jsou měsíční vzorky z čínské sondy velká věc?“