Přiznejme si to. Většina toho, co si tady na TW přečtete, je jen taková pěna dní. Chvilku si tady post zabublá a voalá, zevlí v křemíkovém pekle.
Jenže není pěna jako pěna. Na obloze je totiž frajer, který dokáže dělat pěnu ve velkém stylu. A ta vydrží! #vesmírníček #češiNaMěsíc
U vás, co mne už chvilku sledujete, předpokládám, že máte sopečnou historii Měsíce nastudovanou do posledního zrna čediče. Když totiž prolezete seznam tweetů pod tímhle metavláknem, o Měsíci si píšeme už po čtvrté.
Pokud to tak ale není, hybaj studovat!
Dneska totiž se nebude zabývat takovými těmi nesmysly, co mají velikost přes pár tisíc kilometrů… ale půjdeme si posvítit na takový malý ošklivý bradavice na jinak pěkný tváři měsíčních moří… Vypadají takto… prostě nic pěknýho… teda pokud nejste geologové/geoložky
Jak je totiž všeobecně známo, my vod šutrovýho fochu máme totiž takovou nezdravou vášeň pro všechno divné (nevíte, jak se vypne, aby někdo mohl tenhle tweet vidět? Nechci, aby si ho má milována přečetla a cítila se dotčeně ❤️🥰)
Když se tak koukáme na stovky až tisíce km široké hladké pláně měsíčních moří vzniklé utuhnutím lávových proudů, které jsou po miliardy let bombardovány dopadajícími šutry za vzniku impaktních kráterů, tak najít takovouto divnost, to nejedno geologické srdíčko zahřeje…
Jenže ono se nám nezahřeje jen srdíčko. Stane se něco horšího (ne, necukne nám v kalhotách… nebuďte jak malý…), mnohem, mnohem horšího…
Probudí se nám mozek a ten řekne… však víte co….
Proč do prkený vohrady máme na krásně hladký pláni najednou tuhle divnou, několik stovek metrů širokou, nepravidelnou vybouleninu o výšce několika desítek metrů.
Komu chtěl Měsíc jejím vznikem pomoci, he?! A proč jich vytvořil několik, no?
Klasická geologická záhada!
Než to zapomenu, tyhle divný vybouleniny se dneska nazývají jako Irregural Mare Patches a přeložit by se to dalo asi jako zvláštní nepravidelné hrboly (ale je dost možný, že jsem první, kdo se to snaží přeložit.. takže kdybyste měli lepší termín, perte to do mě.)
A jelikož je ten název dlouhej, budu ho zkracovat jako IMP. Tak se mi v tom neztraťte, ale mám ve vás důvěru, že tohle dáte (i přes to, že je pátek a máte doma určitě něco otevřeného nebo zapáleného…).
První, kdo si IMP všiml, byla v roce 1971 posádka Apolla 15 toho času kroužící si na oběžné dráze Měsíce.
To víte, cesta byla dlouhá a co dělat jiného, než čučet z okna na ubíhající krajinu… je jedno, jestli jedete vlakem za babičkou do Berouna a nebo letíte na Měsíc…
Od té doby jsme IMP našly krásných 70 kousků… a světe div se, zpravidla se nachází na povrchu lávových proudů tvořící měsíční moře…
No TVL, že by v tom byla nějaká….
…souvislost… a taky že jo… myslíme si, že IMP vznikly sopečnou činností společně se vznikem měsíčních moří a tedy sopečnou činností… To jsme chytrý hlavičky co?
Teda zcela upřímně, tady na to stačila i vysoká škola života, protože když se podíváte na povrch Měsíce, vyjma impaktů a tektoniky tam nic moc jiného než sopečná činnost na výběr z pomyslného koše geologických procesů nezbývá…
A byly to právě IMP, které na čas zatřásli našim světem.
U měsíčních moří si totiž na základě datování vzorků dovezených z Apolla můžeme byt jisti, že vznikly (většinou) před miliardami let. Proto jsme se domnívali, že Měsíc je dlouho, dlouho, dlouho sopečně mrtvým světem.
Když si totiž jeden vědecký tým dal práci a našel všechny impaktní krátery na povrchu IMP a použil statistickou metodu na určení stáří na základě jejich četnosti, zjistil, že tyhle útvary jsou strašně mladý.
Že musely vzniknout před méně než 100 miliónů let.
Cítíte, jak se geologický svět třese?
Měsíc měl být přece sopečně mrtvý po miliardy let… a najednou tohle?
Než jsme ale stihli přepsat geologické učebnice, na IMP se zašel podívat další vědecký tým… a ten se začal zabývat takovou drobností… zamyslel se nad tím, jak tyhle vybouleniny vlastně vznikly…
A ty napadlo překvapivé vysvětlení mladého věku IMP – co když nás klame statistické určení stáří? Co když útvary jsou ve skutečnosti stejně staré jak měsíční moře?
Jakto? Tahle metoda totiž funguje tak, že nehledáte jen četnost kráterů, ale také měříte jejich velikost.
Čím větší kráter je, tím statisticky víc času potřebujete na to, aby Měsíc zasáhlo dostatečně velké těleso, aby ho vytvořilo.
Co kdyby tak krátery vzniklé na IMP něco zmenšovalo? To by je totiž opticky omladilo… je tohle pochopitelné? 🙂
Co by to tak mohlo být? Napovím vám…
Buď je tenhle člk neskutečně silnej…. a nebo nějak podvádí… ne, zvláštní efekty v tom nejsou… čistě jen příroda… napadá vás, jak je tohle možný?
Ten člk drží v ruce kámen vzniklý utuhnutím neskutečně zpěněné lávy… takže je tam bublinka vedle bublinky… a víte, co takováto struktura kamene dokáže?
Ano, tlumit náraz… a výsledkem toho by byl vznik menšího kráteru…
Je něco takového na Měsíci ale možné? Zcela určitě… tohle je jeden ze šutrů, co přivezli zpět na Zem astronauti z Měsíce… ty bublinky se nedají moc přehlédnout.
Jenže tohle je furt nic s tím, co si myslíme, že IMP tvoří… u nich se totiž domníváme, že jsou tak napěněné, že jejich strukturu tvoří z až 95 % objemu bublinky… v podstatě se tak jedná o přírodní aerogel…
Tak trochu látka, kterou umíme vyrobit i tady v laborkách 👇
K čemu tak došlo? Když utichala sopečná činnost, někde v přívodní žíle zůstalo trochu magmatu, ve kterém bylo trochu sopečných plynů… jelikož na Měsíci je vakuum, plyny měly tendenci expandovat téměř do nekonečna… jenže láva tuhla a to expanzi bránilo… takže….
No dobře, tohle vás nebere, protože to bylo v malém… co takle ten experiment naškálovat do skutečných rozměrů… myslíte si, že je na světě někdo dostatečně odvážnej, aby to udělal? 🙂
Je… sice teda nevěděl, že to dělá kvůli výzkumu Měsíce…
Ale tady se dá pěkně představit, k čemu tak trochu mohlo dojít 🙂
Uff… takže geologické učebnice stran termálního vývoje Měsíce přepisovat nemusíme… musíme se jen víc naučit přemýšlet, že na jiných tělesech geologické procesy mohou fungovat krapet jinak, než na Zemi…
Cool teorie co? Jenže abychom si byli jisti, potřebujeme důkaz a to je důvod, proč jsme loni s kolegy(němi) zkoušeli podat @esa návrh na planetární sondu, která by tyhle divný vybouleniny zkoumala.
Bohužel jsme neuspěli, konkurence byla vostrá, ale tak třeba to vyjde příště 😉
A je Vám jasné, že když se tam dostaneme, že si přivezeme napěněný šutry, ze kterých se budou dělat báječný pěnovky… (který budou teda setsakra drahý…)
THE END #pěnaVšedníchDní
PS: Za otevírák opětovně díky skvělé a ochotné grafičce @skodova_lucie a pokud chcete být cool science nerd, pak sledujte @Akademie_ved_CR… kdo nesleduje, jako by nežil…
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on January 8, 2021.