Pamatujete si ještě na tenhle meteorit, o kterém jsme si v roce 2021 psali a který dopadl na příjezdovou cestu jednoho chlápka v Anglii?
Jestli jo, tak super. Světem se právě valí zpráva, o jeho výzkumu. A kdo jsem, abych vás v pátek večer o to neobohatil 🧵#vesmírníček
To se tak ráno probudíte a na své příjezdové cestě najdete trochu bordelu. Místo toho, abyste začali řvát na sousedy, kterej *****, zvednete telefon a zavoláte do muzea. Víte totiž ze zpráv, že večer nad vaší oblastí proletěl velice jasný #bolid… 1/2 pic.twitter.com/IrQ08w1QV6
Teď napíšu, že jsem na tuhle příležitost čekal přibližně rok!
Potřeboval jsem podobný otvírák k tomu, abych vám odvyprávěl ten nejchladnější #vesmírníček, co o Zemi znám.
Zachumlejte se do deky, ohřívací pytlík pod nohy a jdeme na to.
Kdysi dávno, na jedné modré planetě…
Tak jsme se nechali trochu vyhecovat a po práci zajeli pod Prahu a něco jsme tam taky viděli :-D. Popisky snad budou +/- dobře, ale je možný, že jsem tam ještě něco přehlédl. Jinak toho tam bylo celkově ještě víc, ale to už jde trochu mimo naše znalosti a nevešlo se do záběru… pic.twitter.com/PN6uRRX7qU
Způsobů, jak nás, lidstvo, může příroda zabít, je fakt hodně.
Může nás usmažit kosmické záření, rozpad ekosystému, zemětřesení, cunami, exploze sopky, bouře v atmosféře, výrony jedovatých plynů, nebo srážkou Země s ☄️
Nevíme sice jistě, jestli katastrofa nezačala již o rok dříve, ale naplno se projevila až v roce 536.
To, co se tenkrát stalo, poznamenalo většinu tehdejšího známého světa a způsobilo, že se smrt mohla rozletět krajinou a kosit lidskou populaci skutečně ve velkém… #vesmírníček
Ona: Ahoj, jak se máš?
Já: Normálně.
Ona: Jsi dneska večer sám?
Já: Ano.
Ona: A chce se ti spát?
Já: Ne.
Ona: Nestrávíme tak večer spolu?
Já: To zní jako skvělý plán!
Ona: Bude to ale dost náročná jízda, počítáš s tím?
Já: 👇
Ona: Dobře, že se svlékáš, bude #horko
Neformální povídání mezi mnou, českou astrobioložkou Julií Novákovou, biologem Petrem Skůpou a Tomášem Petráskem o tom, jak by mohli vypadat mimozemšťané, pokud by někde ve vesmíru existovali… Aneb jeden drobný popularizační počin v rámci projektu Vesmír pro lidstvo.
Neformální povídání mezi mnou, českou astrobioložkou Julií Novákovou a biologem Petrem Skůpou o tom, jak by mohli vypadat mimozemšťané, pokud by někde ve vesmíru existovali… Aneb jeden drobný popularizační počin v rámci projektu Vesmír pro lidstvo.
Pět, čtyři, tři, dva a zážeh. Trojice motorů Raptor začala za obrovského řevu chrlit proud ohně. Během okamžiku dala do pohybu sedmdesát metrů vysoký prototyp experimentální rakety SN8 společnosti SpaceX. O čtyři a tři čtvrtě minuty později už byla ve výšce přibližně 10 kilometrů nad texaskými mokřady. Pak se poslední motor přiškrtil, raketa se přetočila a začala plachtit k místu přistání. Tedy lépe řečeno padat. A pak se stalo něco šíleného…
aneb přečtěte si článek, který jsem sepsal s Julií Novákovou o možné kontaminaci Marsu pozemským životem…
Jenže není monolit, jako #monolit. Dnes se tak vydáme na těleso, který se díky zásahu tajuplného monolitu změnilo z království ledu do pozemského ráje.
Před XY dny jsem Vám slíbil, že si společně zruinujeme Marťana (The Martian). Chvilku to trvalo, ale dnes je ten správný moment, abyste se na tuhle knížku nebo na film už nikdy nedívali stejně… Proč dnes? Protože v @NASA se maká.
Jak to vidím já, máte čtyři možnosti. Buď si pustit retro-peklo v bedně, čučet po pátý na HBO na Černobyl, pokračovat na TW v prohlubování své expertíze na US volby, nebo se začíst do tohohle vlákna.
Vox populi, vox dei; chcete zůstat u Marsu, inu tak dobrá.
Dnes si proto povíme, jak je to s tím životem na Marsu. Je tam, není tam? A pokud jo, proč ho před vámi tajíme? To všechno se dozvíte, tak to rychle sdílejte, než nám to Jack smaže.