Proč Perseverance chtěla přistát zrovna v kráteru Jezero?

Už se to blíží! Ve čtvrtek večer se pokusí @NASAPersevere přistát v tomhle jednom impaktním kráteru. Proč zrovna tam?

To si budeme postupně vysvětlovat v tomhle vlákně. Aneb ať jste připraveni

NASA/JPL/MSSS/ESA/DLR/FU-Berlin/J. Cowart, CC BY-SA 3.0 IGO #vesmírníček #češinaMars

První, kde musíme začít, je způsob, jak přistaneme. Podobně jako @MarsCuriosity se bude přistávat na nebeském jeřábu.

Ale jeden rozdíl tu je. Tentokrát má totiž sonda lepší PC, která dokáže během sestupu reálně vyhledávat nejlepší možné místo k přistání.

Proč je tohle důležité? Protože díky tomu bylo možné výrazně zmenšit přistávací elipsu a napasovat se do místa, na které bychom před lety nemohli ani pomyslet. Báli bychom se totiž, že se sonda během přistání o něco rozbije

A že to bude místo zajímavé, o tom není sporu… Proč?

Většina impaktních kráterů na povrchu Marsu vypadá nějak takto. Krásně kulatý díry, které vytvořil náraz nějakého tělesa do hornin na povrchu.

ESA, CC BY-SA 3.0 IGO a NASA, Volné dílo.

Teď jste připraveni se na to místo, kde bude rover @NASAPersevere přistávat, podívat ještě jednou a tentokrát si všímejte detailů.

Abyste to měli snazší, dáme si snímek ukazující topografii toho kráteru (tedy ukazuje “nadmořské” výšky).

Všímáte si?

Tady to máte ještě jednou, tentokrát se šipkami.

Na severu a na západě do kráteru, který se nazývá #Jezero (vyslovujte pěkně česky a ne “Džezero”…), ústí údolí, kterými do něj něco teklo.

Naopak na východě je pak vidět, že tam je údolí (Pliva Vallis), kterým něco z kráteru odteklo.

Z povrchu Marsu známe řadu kráterů, do kterých něco vtékalo.. Ostatně impaktní kráter Gale, ve kterém se teď prohání vozítko @MarsCuriosity, které je starší sestrou @NASAPersevere, by mohl vyprávět. V jeho severozápadní části je totiž výplavový vějíř, svědek takového procesu

Aby ale něco do kráteru na jedné straně vteklo a na druhé vyteklo, to je docela rarita.

Co to ukazuje? Že ať už tam vteklo cokoliv, dokázalo to tam být dostatečně dlouho kapalné, aby to kráter vyplnilo a pak to z něj vyteklo pryč.

V kráteru Jezero muselo být jezero! 💕

Ze Země víme, že pokud chceme najít život, musíme najít vodu. Všechen nám známý život ji potřebuje. Třeba to někde ve vesmíru platit nebude, ale to je prozatím jen teoretická možnost.

Jezero tak nabízí velice zajímavé místo na Marsu k hledání stop možného života. Proč?

Na to přijdete sami. Schválně se znova podívejte na obrázek kráteru Jezero. A tentokrát se podívejte pečlivě na konec toho západní údolí. Co vidíte?

Ano! Tohohle rozplácnutého Facehuggera z Vetřelce.

Jestlipak víte, co to je a jak tomu na Zemi říkáme?

Ano, děláte mi radost. Stačilo pár týdnů a už to tady na Twitteru je samý geomorfolog/geomorfoložka. Brzy vás už nebudu mít co učit a budu moc jít házet machry na další sociální síť

Nicméně, takto to vypadá při pohledu z vrchu v nepravých barvách (barvičky ukazují různé horniny)

Tady máte v současnosti nejdetailnější mapu té delty, která se v kráteru nachází.

Proč je její přítomnost velká věc v naší snaze najít na Marsu stopy života?

Schválně, víte někdo? Počkám…

Zdroj mapy

Tohle je delta řeky Niger z vesmíru. Ukazuji vám ji jako nápovědu… čím je tahle delta celosvětově nechvalně známá?

Ekologickými škodami, co tam za sebou nechávají velké západní ropné společnosti ve snaze vytěžit zachycené uhlovodíky (fota jen ilustrační, nenašel jsem svobodné snímky z Nigeru)

Gambier20, CC BY-SA 2.0; Louisiana GOHSEP, CC BY-SA 2.0 a Gore Lamar, U.S. Fish and Wildlife Service

Co to ukazuje? Že delty mají velice dobrou schopnost kvůli mechanismu svého vzniku zachytávat organický materiál (který se na Zemi následně díky teplu přemění na ropu a zemní plyn, ale to nečekejme u Marsu).

Marsovská delta pak může umět to samé!

Delta v kráteru Jezero tak představuje skvělé místo, kde se snažit najít stopy potenciálního dřívějšího života.

Pokud by totiž někdy na Marsu život byl, tady by měl možnost se nejenom rozvíjet, ale i by zde panovaly ideální podmínky pro zakonzervování jeho zbytků!

Indo Embora OShow Da Luna GIF

A teď pauza, pokračování později…

Do Do Do Commercial Break GIF

Odpočatí na další várku?

Pojďme se vrátit k tomuhle barevnému obrázku.

Ten ukazuje povrch Marsu v nepravých barvách, kde ty jednotlivé barvičky odpovídají určitému zastoupení některých hornin uvnitř kráteru.

A jsou to právě tyhle barvičky, proč je Jezero tak strašně zajímavé.

Na oběžné dráze Marsu máme sondy, které dokáží na základě měření odrazivosti/pohlcování světla (aka spektrometrie) určovat, co tvoří kameny na povrchu. Nejsme schopni určit všechno a přesně, ale dáme hlavní skupiny/zástupce.

Obrázek z @ironywithab a kol., 2020, CC BY-NC-ND 4.0

Díky pozorováním víme, že nás v kráteru Jezero čeká něco nesmírně zajímavé…

Ale než si to povíme, podívejme se na širší okolí.

Jezero leží na okraji obrovské impaktní pánve Isidis Basin, která je ca 3,9 miliardy let stará. Během jejího vzniku lítaly kusy prastaré kůry všude.

Nedaleko je i sopka Syrtis Major, u ní si myslíme, že ta je stará 3.5 až 3.8 miliardy let. Musela tak vzniknout až po zformování Isidis Basin, nicméně, je stále velice prastará… soptila v rané historii Marsu. V době, kdy musel mít Mars mnohem více plynů v magmatu.

Tak jo, to byla procházka po okolí.

Teď zpět k tomu podstatnému. Proč je oblast Jezero tak zajímavá? Tušíte z těch dvou nápověd někdo?

Dokud to někdo nedá, dál se nehneme 🙂

(ano, tohle je vydírání!)

Just Say It Out Loud God GIF

Nikdo nic? OK, tak já zatím sjedu na nákup… Nevadí, já mám času dost.

Si Ceskatelevize GIF

Tak jdeme na to. Tady máte obrázek z práce Yildirima Dileka (2014), který vám ukazuje ty nejstarší oblasti na povrchu Země.

Stačí jako nápověda? 🙂

Věc se má tak, že na povrchu Země nemáme moc starých hornin. Většina prastarého povrchu byla zničena erozí nebo díky geologickým procesům, které neustále přetváří povrch naší planety.

Na povrchu Marsu tomu ale tak není. Tam máme možnost studovat horniny staré skoro 4 mld let.

Můžeme se tak dozvědět mnohé o tom, jak Mars tehdy vypadal. A to nám pomůže pochopit, jak tehdy mohla vypadat i naše Země. Studiem šutrů na Marsu se tak dozvíme mnohé i o vývoji naší planety.

Jenže ani tohle není konec.

Ta oblast, kde se kráter Jezero nachází, je totiž extrémně bohatá na jeden konkrétní typ hornin, na uhličitany.

Schválně se koukněte na obrázek níže z @PBNiles a kol. (2013), kde je výskyt různých druhů uhličitanů zachycen.

Sonda @NASAPersevere bude přistávat v oblasti toho velkého zeleného obdélníku. Očividně naprosto skvělý místo, kde tyhle horniny zkoumat.

Jako sice jsou to pěkný šutry, o tom žádná… ale to nevysvětluje, proč nás tak berou.

Rob Lavinsky, http://iRocks.com – CC-BY-SA-3.0

Ten důvod, proč nás uhličitany tak mocinky moc fascinují je tenhle 👇

Mají totiž nesmírně skvělou schopnost uchovávat otisky života.

A kde jinde hledat lepší stopy života než v nich?

Tigerente, CC BY SA 3.0

Tak jo, všechny marsovské korálky máme už ve vlákně. Jdeme je dát na šňůrku.

mardi gras beads GIF

Vozítko @NASAPersevere přistane pokud marsovské větry dají někde na dně impaktního kráteru Jezero, ideálně několik kilometrů od delty.

Její zbrusu nově vymyšlená kola (sorry za odbočku, proč nová? Protože se ukázalo, že kola na @MarsCuriosity mají tak trochu problém, když se potkávají s ostrými kameny na povrchu Marsu) se zaboří do nánosu písku. Vyklopí se robotická hlava, udělá se spousta testů a hurá zkoumat

Tady si musíme říct ještě jednu podstatnou maličkost. Tohle vozítko nebude jen tak jezdit po Marsu a koukat na šutry.

Ono je vybaveno extrémně sofistikovanou technologií na odvrtání a odebrání vzorků, které zavře do speciálního pouzdra. Proč?

Protože jednou (fakt jednou… těžko říct teď kdy…) na Mars pošleme další sondu, která tyhle zapečetěný vzorky posbírá, naloží je do malé rakety a vžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžm a směr k Zemi.

Cílem je dopravit marsovské vzorky do pozemských laboratoří k fakt pořádnému prozkoumáníčku.

Tady to máte rozkreslený na grafice od @esa. Koukněte, jak “snadný” to bude.

ESA–K. Oldenburg

První co budeme vzorkovat budou (domníváme se…) sopečné pláně, které vyplňují dno kráteru Jezero. Tyhle sopečné horniny jsou totiž klíčem k tomu zjistit, jak starý kráter musí být.

Sopečné horniny jsou totiž to nejlepší na datování hornin, co si můžete představit.

Pak se vozítko přesune nejspíše k deltě (kdyby přistálo hooodně daleko od ní, pak první zastávka budou taková zvláštní kopečky, o kterých si myslíme, že jsou zbytky ještě jedné, starší delty).

Tak jako tak budeme sbírat vzorky sedimentů.

Pak se zamíří k deltě. První nás budou čekat vzdálené sedimenty na čele delty. Tedy jemnozrnější materiál, pak se na deltu vyškrabeme a budeme vzorkovat materiál tam.

A odsud se zamíří proti tehdejšímu “proudu”, tedy korytem na okraj kráteru. Uvidíme, kam až se sonda dostane

Cestou nás čeká parádní bonus… Jelikož se díváme na deltu, je jasné, že ta musela vzniknout usazením šutrů, které byly přineseny proudem dnes již vyschlé řeky odněkud.

Schválně se podívejte na její “povodí”.

Goudge a kol. (2015), Gupta a Horgan (2017)

Průzkum delty nám tak umožní vlastně zkoumat horninové složení fakt obrovské oblasti Marsu bez toho, aniž bychom tam museli přímo dojet, a tím se dozvědět spoustu o tom, jak vypadá prastará kůra Marsu.

Klasický win-win – na své si tak přijdou mnohé obory zkoumající Mars.

Thats Really Smart Awesome GIF

Hlavně se ale budeme cestou pídit po uhličitanech, které by se tam mohly nacházet a které by mohly obsahovat zaznamenané stopy možného dřívějšího života na povrchu Marsu.

Chceme totiž zjistit, jestli na Marsu byl někdy život!

Mars Attack GIF

Kdybyste někdo hořel touhou se o kráteru Jezero a misi
@NASAPersevere dozvědět více, tak tohle je naprosto skvělá (vědecká) přednáška na tohle téma od Dr. @kstackmorgan. Jasně a srozumitelně shrnuto (akorát je tedy dobrý, když se nebudete bát geologie 🙂

Přihodím ještě tuhle. Pokud se chcete stát experty na tuhle oblast, taky by vás neměla minout.

Tenhle obrázek také stojí za prostudování. Až se totiž vozítko @NASAPersevere vyškrabe údolím mimo kráter Jezero, tím mise neskončí. Čeká nás totiž dlouhatánská cesta. Pokud technika dovolí, chtěli bychom dojet na druhé místo, které bylo dlouho adeptem na přistání.

A proč chceme hledat stopy života v horninách, které budou staré ca 4 až 3.5 miliardy let?

Protože stromatolity!

Ze Země víme, že v téhle době se u nás začal rozvíjet život. Pokud by tak byly podmínky na povrchu Marsu též přívětivé, proč by nevznikl i tam?

Paul Harrison, GFDL

A přemýšlím, že tím máme tohle dlouhé a několikadenní vlákno uzavřené. Takže právě jste se stali experty a expertkami na kráter Jezero.

Někdo nějaké dotazy? Případně se ptejte. Berme to jako přípravu na @DanielStach 😜 The END

The End Britney GIF

Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on February 13, 2021.