Přežvejknu vám další článek
Jeho příběh se sice odehrál před více jak čtvrt miliardou let, takže nad si řeknete "a co jako". Jenže tohle je příběh, které se vyplatí znát i dnes.
Tematicky totiž zapadá do mého občasníku "Tak bude trochu tepleji". Tentokrát prvohory edition🧵
Geologie odhaluje, že množství živých organismů na povrchu Země není v čase stejné
Občas se životu daří a expanduje, aby se pak NĚCO stalo a živé formy začaly ve velkém překotně vymírat.
Tehdy hovoříme o masovém vymírání druhů a v historii planety jich proběhlo několik.
Jak vidno z grafu výše, před přibližně 260 milióny let došlo k tomu, že z moří zmizelo okolo 50 % všech tehdejších životních forem.
Jedná se o největší, dobře zdokumentované vymírání druhů, které vymazalo přes 90 až 96 % tehdejších druhů.
Jenže když se na ten graf podíváte pořádně, všimnete si, že život začal ve velkém vymírat už o pár miliónů let dříve.
Anglicky se tomuhle vymírání říká jako "Capitanian mass extinction event" (a třeba bude @lukas_laibl znát český název, já ho nevím) a z geologických záznamů je zřejmé, že nebylo způsobené jedinou událostí, ale že tam byly minimálně dva velké pulzy
A dneska si povíme o nové vědecké studii, která se na tyhle dva pulzy zaměřila, pač chtěla zjistit, proč k nim došlo.
Výsledek? Před 262 mil. let i před 259 mil. let došlo k masivní sopečné činnosti, která rozbila nejenom globální klima, ale i oceány!
Mezinárodní tým došel k tomuto závěru studiem izotopů uranu vyskytujících se ve vzorcích mořských sedimentů odebraných v Jihočínském moři.
Pro další vyprávění je potřeba si zapamatovat, že zastoupení izotopů uranu v mořské vodě odráží množství kyslíku, které ve vodě je…
OK?
Když se tak začnete hrabat v laborce ve vzorcích a budete sledovat, jak se mění zastoupení izotopů uranu, můžete tak vlastně zpětně zrekonstruovat, jak se dařilo v oceánech životu.
Je to totiž právě život, který do vody, respektive do atmosféry Země chrlí kyslík.
Když se životu nedaří, množství kyslíku ve vodě klesá, čímž se prostředí oceánů stává více redukční.
Když se životu naopak daří, ve vodě je kyslíku více a oceány jsou tak více oxidační.
Vysvětlení chemických kouzel za tím rád přenechám @malyvedec či @Olinium42 (oba sledujte!)
Ve vzorcích hornin tak vyčtete, že před 262 a 259 mil. let začalo kyslíku v mořské vodě dramaticky ubývat
Proč? A tady se konečně dostáváme k tomu, proč je tahle epizoda života Země zajímavá i pro nás
Tehdejší sopečné činnost totiž do atmosféry poslala dávku skleníkových plynů
Byla obrovská a měla dvojí účinek.
Sopečná erupce nejprve způsobila ochlazení atmosféry, jak sopečný prach a popel (a nejspíše i aerosol) blokoval dopadající sluneční záření.
Jenže když se tenhle bordel z atmosféry dostal, na scénu nastoupilo oteplení.
Oteplení přitom trvalo mnohem déle, než ochlazení.
Zatímco déšť a gravitace dokáže sopečné částečky z atmosféry dostat poměrně rychle, skleníkové plyny v atmosféře zůstanou mnohem, mnohem déle.
Nárůst teploty v atmosféře následně způsobilo, že se začaly zahřívat oceány.
Jenže oceány se nezahřívaly všude stejně.
Ohřívat se začala voda hlavně při hladině, kdežto v hlubinách se voda nezahřívala tak rychle.
Teplá voda má přitom menší hustotu, než voda studená
Čím teplejší voda při hladině byla, tím znatelnější kontrast v hustotách byl
Při hladině tak vznikla "poklička"
Voda se tak začala ve vodním sloupci promíchávat mnohem méně, než bylo do té doby obvyklé.
A to mělo důsledky
Do hlubin oceánu se tak přestal ve velkém dostávat kyslík, který voda při hladině absorbuje z atmosféry i získává od zelených řas.
A jelikož je kyslík v hlubinách oceánu spotřebován na rozpad organické hmoty, začal tam docházet.
Začal se tak rozpadat oceánský transportér živin a nakonec i oceánský potravní řetězec.
Sopečná činnost tak vysláním dávky skleníkových plynů do atmosféry dokázala před 262 a 259 mil. let globálně rozvrátit tehdejší ekosystém a bylo jedno, jestli jste žili na souši či v oceánech.
Druhy vymíraly všude.
A jak uvádí Thomas Algeo, jeden ze spoluautorů popisované studie, lidstvo teď napodobuje vypouštěním velkého množství skleníkových plynů do atmosféry tenhle proces
(Lidstvo dnes vypouští za rok přibližně 60x víc CO2 do atmosféry, než všechny sopky)
Což vede k ohřívání atmosféry i k ohřívání oceánů.
Vymírání na konci Capitanu nám tak (opět) ukazuje, jak je prostředí na Zemi propojený systém, ve kterém jedna změna může zažehnout komplexní a globální přeměnu systému
Systému, na kterém je "aktuální" život závislý.
Odkaz na přežvejkávaný text
The End
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on April 8, 2023.