Teď napíšu, že jsem na tuhle příležitost čekal přibližně rok!
Potřeboval jsem podobný otvírák k tomu, abych vám odvyprávěl ten nejchladnější #vesmírníček, co o Zemi znám.
Zachumlejte se do deky, ohřívací pytlík pod nohy a jdeme na to.
Kdysi dávno, na jedné modré planetě…
… začala být zima.
Zima měla být tak velká, že se na povrchu planety začaly ve velkém tvořit ledovce.
Ledovce rostly a rostly a jelikož nepřišlo oteplení, ledovcům nic nemělo zabránit v tom, aby se pořádně po planetě rozlezly.
Když se geologové a geoložky dali do průzkumů sedimentů mořského dna vzniklých před ca 650 miliony let v tropických mořích, objevili tam něco fascinujícího
Stopy ukazující, že sedimenty jsou poznamenané existencí ledovců.
Ledovce se rozlezly až do tropů
Nejednalo se o ojedinělý objev.
Sedimenty z téhle doby globálně vykazují, že na Zemi bylo extrémně chladno.
Země tehdy při pohledu z vesmíru nevypadala jako modrá planeta.
Ale měla připomínat sněhovou kouli.
Oleg Kuznetsov, CC BY-SA 4.0
Tehdejší zalednění mělo mít (nejspíše globální) charakter.
A to s sebou přineslo závažné změny na planetě.
Zamrznout měla většina (nebo komplet) hladiny světového oceánu. Nevíme jistě.
Jenže s tím, jak se ledovce rozrostly, neskutečným způsobem narostla odrazivost povrchu Země
Jelikož bílá odráží lépe než černá, povrch Země začal s tím, jak se ledovce rozrůstaly, odrážet stále více dopadajícího slunečního světla.
Měla se tak rozjet zpětná vazba, která ochlazování Země dále urychlila.
Globální teplota tak měla začít strmě padat.
A jak se stále více a více ochlazovalo, teplota v atmosféře začala být příliš nízká na to, aby se v ní mohly nacházet plyny.
Jednotlivé složky atmosféry tak začaly z plynného obalu Země vymrzat a ve formě vloček či krystalků padat na ledový povrch.
Atmosféra Země tak začala slábnout a tím ztrácet skleníkové plyny živící jinak přirozený skleníkový jev.
Čím slabší byl skleníkový jev, tím chladněji na povrchu bylo.
Čím bylo chladněji, tím více ledovců vzniklo
Tím více Země odrazila slunečního záření… a tím byla chladnější
Nemělo by vás tak překvapit, že tahle ochlazující spirála dokázala srazit teplotu natolik, aby fakt dost možná celá planeta zmrzla.
Atmosféra okolo Země v podstatě měla přestat existovat.
Země tak z dálky měla tak trochu vypadat jako měsíce Europa nebo Ganymed.
Není těžké si domyslet, že pokud vám na planetě zmizí atmosféra, životu se na zmrzlém povrchu se moc dařit nebude.
S tím, jak se Země měla ochlazovat, mělo začít masivní vymírání druhů.
Naštěstí se ale život nachází hluboko v mořích, v blízkosti hydrotermálních průduchů napájených sopečnou činností, i kilometry pod povrchem v zemské kůře.
Život tak na planetě jako takové tak dokázal globální zalednění přežít.
Jen v mnohem menších počtech, než před tím.
Odhaduje se, že když bylo zalednění kompletní, teploty v okolí rovníku se podobaly dnešním teplotám ve vnitrozemí Antarktidy.
Země tak měla být fakt neskutečně studená.
A pak přišlo to těžší.
Nevíme přesně co, ale něco se stalo. A Země se začala pomalinku oteplovat.
Nejvíc vsázíme na masivní sopečnou činnost, která do atmosféry začala pumpovat FAKT NESKUTEČNĚ OBROVSKÉ množství sopečných plynů.
Plynů, které jsou výraznými skleníkovými plyny.
Problém je, že aby to fungovalo, muselo by to množství být fakt obrovské a uvolněny by musely být (z geologického chápání času) v relativně krátké době.
Do karet nám hraje skutečnost, že globálně zaledněný povrch je špatný v požírání CO2.
Chybí možnost navázání do vody a hornin
CO2 se tak mohlo začít hromadit v atmosféře. To (asi) společně s extrémní činností mikrobů požírající organický materiál v nezamrzlých oceánech, což vedlo ke vzniku metanu, mělo způsobit, že se prostě tenhle bludný zaledňovací kruh rozbil a Země se zas začala zahřívat.
Nevíme jistě, jak rychle se mělo globální zalednění odporoučet.
Nevíme ani, jestli se pak znovu nevrátilo a celé se to neopakovalo.
Nevíme popravdě ani to, jestli se tohle skutečně stalo.
Je to totiž jen hypotéza o vývoji Země, která má řadu odpůrců
Stephen Hudson, CC BY 2.5
Ale rozhodně patří mezi mé nejoblíbenější, které z historie Země znám (a vy teď už taky)
Tahle hypotéza totiž pomáhá vysvětlit celou řadu pozorování zapsaných v horninách, na které si s "klasickým" modelem "stále-stejné Země" nevystačíme.
Krásně ukazuje, že když něco změníme…
Důsledky mohou být naprosto dech beroucí a může trvat fakt dlouho, než se ten systém zas vrátí do něčeho, co bychom nazvali jako "normál".
Kde všude má tahle hypotézy své mouchy a co všechno umí naopak vysvětlit, krásně shrnuje článek na anglické Wikipedii.
Takže jak jsem psal na začátku, zachumlejte se do deky a šupejte si to přečíst.
Nic zajímavějšího se dneska už nedozvíte 🙂
The END
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on December 13, 2022.