Ještě furt je téma, jestli se ty fotky měly zveřejnit nebo ne?
Jako taky si myslím, že na ně úplně právo nemáte. Ale co se dá dělat.
Vím, že je vidět chcete.
A kdo jsem, abychvám odporoval. Takže tady jsou.
Čtyři fotky z letošní dovolené. Co mají společného?
Jako samozřejmě. Všechny čtyři jsou nesmírně krásné (viď @iamcais?)…
Ale to není to jediné. Jak správně na první dobrou určil @Veselka613, na všech těch fotkách jsou červené vrstvičky.
A ty vyprávějí neuvěřitelný příběh z historie naší Země.
Zabalte si, vyrážíme na cestu.
Kdybyste se na povrchu naší rodné hroudy ocitli před více jak 3 700 000 000 lety, tyhle vrstvičky byste nenašly.
Ještě totiž neexistovaly. Neuzrály totiž ty správné podmínky proto, aby vznikly…
Abychom tuhle záhadu dokázali dnes rozplést, musíme si říct, z čeho ty vrstvy jsou
Pár z vás to ví, někteří možná tuší a většina plave (potažmo jim to bylo až doteď úplně jedno…).
Nicméně tady máte nápovědu.
Lepší?
Ano, červenou barvu jim propůjčuje oxid železa.
A vy jste tak na fotkách viděli něco, čemu se odborně říká jako páskovaná železná ruda.
Když máte štěstí, může vypadat i takto krásně 👇
Graeme Churchard, CC BY 2.0
Je mi jasné, že se vám teď v hlavě honí, jestli jsem se náhodou ne(však víte co) v kině.
Votravovat vás v neděli večer se železnou rudou.
Jako jo, možný jsem to přehnal, ale dejte tomu ještě šanci. Uvidíte, že i blbý železo může být zajímavý.
Doufám, že všichni umíte zodpovědět na otázku, kde se železo na Zemi vzalo. Pokud byste v tom měl náhodou někdo mezery, klik na vlákno níže…
My ostatní, co to víme, můžeme jít dál a můžeme tak začít rozplétat záhadu, proč se nám železo začalo před 3,7 miliardami let (plus mínus nějakej ten pátek) ve velkém usazovat a dělat stovky metrů mocné vrstvy.
Komu se chce ještě přemýšlet, sázejte sem tipy.
Asi se shodneme, že se železo jednoho krásného dne jen tak neprobudilo a neřeklo si:
"Hele, cejtím se jak starý železo, co kdybych se někde usadilo?"
Ne, muselo za tím být něco jiného.
Je to neuvěřitelné a mnohé z vás to překvapí. Ale tyhle vrstvy železa jsou němými svědky neskutečně ostrý války, během které se jedna strana neupejpala nasadit chemické zbraně a rozjet genocidu svých soupeřů.
Ano, je to tak. Jsou výsledkem chemického útoku!
Ne, nepřebral jsem a ani to neznamená, že na Zemi válčili mimozemské civilizace proti sobě.
To se jen jedné skupině bakterií – sinicím – podařilo evolucí získat konkurenční výhodu jak prase.
CSIRO, CC BY 3.0
Sinice se totiž naučily produkovat kyslík.
Zatímco dnes nám kyslík v atmosféře přijde jako samozřejmost (kdyby nebyl, nejsme…), v době, kdy se ho naučily sinice vypouštět, v atmosféře v podstatě nebyl.
A pro tehdejší organismy, se kterými sinice bojovaly o místo, byl toxický.
Nepřítomnost kyslíku přitom měla jeden dopad. Tehdejší atmosféra nebyla jako dnes oxidační, ale redukční.
Jelikož tyhle dvě slova zavánějí chemií, své dotazy směřujte na @malyvedec či @Olinium42.
Já do svého příběhu jen potřebuji, že v redukčním prostředí je železo dost mobilní
V tehdejších vodách oceánu tak bylo obrovské množství rozpuštěného železa.
Jenže jakmile sinice začaly produkovat kyslík, železo s kyslíkem reagovalo. A to dalo vzniku oxidům železa. Hlavně magnetitu (Fe3O4), hematitu (Fe2O3) a některým silikátům železa (chamosit).
Z vody se tak začaly vysrážet minerály, které se usazovaly na mořském dně.
Čím více se sinicím dařilo, tím více kyslíku vzniklo a tím více železem bohatých minerálů se na dně usadilo.
Když sinice pomřely, železa se usadilo méně až žádné.
Voala, vzniklo střídání vrstev!
A to nás, milé děti, přivádí skoro ke konci.
Už víte, jak ty vrstvy vznikly a co jsou zač. Co prozatím nevíte je to, kdy nejvíce vznikaly.
A to vám ukáže obrázek níže. Když se na něj kouknete, uvidíte, že se množství vrstev v čase mění.
Kent G. Budge, CC0
A tyhle změny v jejich rozšíření nám říkají důležitý příběh.
Odhalují totiž, jak se vyvíjela atmosféra Země, potažmo jak se do ní dostával kyslík.
Když tak objedete svět a prozkoumáte vrstvičky železa, můžete se dozvědět, jak se dařilo před miliardami let životu!
Dnes jsou přitom tyhle načervenalé vrstvy pro nás hlavním zdrojem pro těžbu železa.
Za to, že jsme tak mohli rozjet technologickou revoluci založenou na tomhle prvku, tak vděčíme malým mrchám – sinicím – které v létě tak moc nesnášíme.
Příště až tak budete stát u smradlavé nazelenalé břečky namísto krásného rybníka na koupání, místo nadávání poklekněte a poděkujte sinicím 😉
Bez nich by náš svět nebyl tím, čím je!
A tady dvě stránky k samostudiu.
První
A druhý
Pročtětě, zcela určitě z toho budou otázky v příštím zápočtovém testu.
The END
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on October 10, 2021.