Zcela upřímně jsem o ní až do včerejšího večera nikdy neslyšel
Bažinatá oblast Sudd v Jižním Sudánu nikdy neprošla do mého zorného pole
Jenže to se, bohužel, změnilo
Po přečtení jednoho textu se začínám Suddu obávat stejně jako hydrátu metanu v Arktidě 🧵
Inna67895, CCBYSA4.0
Svět kolem nás se otepluje kvůli nárůstu koncentrace skleníkových plynů v atmosféře Země.
Vzrůstající teploty mají za následek, že se klima mění.
Nemění se přitom nějak pomalu v horizontu staletí, ale ke změně dochází za našich životů a my to zažíváme.
Ve spojitosti s globální změnou klimatu se zpravidla bavíme o nárůstu koncentrace oxidu uhličitého, ale to není jediný skleníkový plyn, který by nás měl trápit.
Trápit by nás měl i metan.
Odhaduje se, že metan je zodpovědný za třetinu z oteplení o 1,2 °C, ke kterému došlo.
Od roku 2006 přitom zastoupení metanu narostlo v atmosféře o 7 % a za poslední 2 roky jsme viděli největší nárůst.
A to i přes to, že v tomto období celosvětová pandemie coronaviru srazila poptávku po ropě a zemním plynu dolu – tedy i těžbě, během které metan ve velkém uniká.
Jak je možné, že koncentrace metanu v atmosféře letí nepříjemně nahoru, když jeden z jeho hlavních producentů zažívá pokles?
Nejste jediný, koho tahle otázka napadla.
Vědecká obec se tak vydala na lov zdroje metanu.
A co zjistila, nevypadá vůbec dobře.
Satelitní data sledující metan v zemské atmosféře totiž ukazují výraznou koncentraci plynu nad oblastí Sudd.
Bažiny, která je na africkém kontinentě největší a která patří s ohledem na geopolitickou situaci k nesmírně nebezpečným oblastem světa…
Vědci odhadují, že za poslední dva roky dodala bažina Sudd do atmosféry okolo 13 miliónů tun metanu, což odpovídá přibližně 2 % globálních emisí tohoto významného skleníkového plynu.
Jak to, že se bažina Sudd stala v posledních letech výrazným zdrojem atmosférického metanu?
Za vším hledejme nárůst vlhkosti (potažmo srážek) a teploty v oblasti.
Teplejší a vlhčí prostředí totiž svědčí biologické aktivitě.
Konkrétně mikroorganismům produkujícím metan.
Z dalších výzkumů se zdá, že je spojitost mezi zvýšeným únikem metanu ze Suddu s chováním Indického oceánu, který pravidelně ohřívá vody v okolí Afrického rohu. To vede k četnějším srážkám a to pak vede k většímu zaplavení bažiny.
A tady to začne být nepříjemné.
Klimatické modely naznačují, že tenhle vzorec se bude do budoucna zesilovat s tím, jak se v jedné části Indický oceán zahřívá a v druhé je chladnější.
Deště v oblasti Afrického rohu má být víc.
A to znamená více vody v bažině Sudd.
Sudd tak vyprodukuje do atmosféry více metanu
Více metanu v atmosféře znamená, že bude na Zemi tepleji
Vyšší teploty povedou k vyšší teplotě Indického oceánu
Ten se bude více vypařovat
V Africkém Rohu bude více deště
Bude se dařit bakteriím
A Sudd tak vyprodukuje více…
Vypouštěním skleníkových plynů jsme dle jednoho z autorů zmiňovaných studií nejspíše rozjeli další pozitivní zpětnou vazbu spjatou s globální změnou klimatu.
Zvýšením teploty jsme (asi) zvýšili v jedné kritické části světa srážkovou činnost a tím rozjeli pro bakterie párty snů
No, v jedné. Dle článku, který mi je inspirací pro sepsání tohohle textu, je těch oblastí po světě víc.
Ale Sudd jim dominuje velikostí a významem.
Jižní Sudan v rámci boje proti klimatické změně a svým závazkům na snížení emisí navrhl, že by dokončil starý záměr – částečné vysušení bažiny Sudd prokopáním odvodňovacího kanálu směrem do Egypta.
Jenže Země je komplexní systém…
A tak jednoduchá řešení neexistují.
Vysušením mokřadu Sudd totiž dojde k rozpadu rašeliny, která v bažině vzniká.
A s tím, jak se bude rašelina rozpadat, bude se z ní do atmosféry uvolňovat obrovské množství oxidu uhličitého.
Emisi jednoho skleníkového plynu nahradíme druhým.
A to ponechme stranou, že u podobně megalomanských inženýrských projektů nás pak zpravidla překvapí něco, co jsme nečekali…
Zopakuji se, ale je to kvůli tomu, že Země je komplexní systém… do kterého výrazně a docela bezstarostně vrtáme.
Sorry @faktaoklimatu, @klimatolog nebo @Jachym, že jsem vám zabrousil do revíru (pokud jsem z výcucu na Science pochopil něco špatně, budu rád, když mě opravíte a omlouvám se za to).
A neradostný The END
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on August 24, 2022.