Ázerbájdžán, aneb zápisky z cest den 1

Den #1.

V hotelu nás v lobby vítá pobíhající krysa a z (ne)reakce recepčního si dovozujeme, že to tak je normální.

Mělo nás přiletět šest, ale jeden se nevešel do letadla a druhej nestihl přestup.

Těšte se, tohle zas bude jednou velkej cestopis.

A klidně googlete, kde jsem 😀

Ještě vasale neochudim o pohled na safe na pokoji. Vypadá to, že se do něj často chodí někdo koukat… naštěstí mi pas zabavil recepční, tak tam stejně není moc co dát 😀

Sejf, ale to jste pochopili…

4 hvězdičkový hotel, na bookingu prej hodnocení 8,7 🙂

Člověk si hned uvědomí, jak to máme doma, v Evropě, vlastně pěkný.

Ale zas se všichni aspoň usmívají, jsou milý a ochotný 🙂

Den 2.

Ráno jsem si snídani v lobby, kde jsem se potkal s krysou odpustil.

Celý den na přednáškách. Slot na jednu je 30 minut. Po prvních třech máme zpoždění hodinu.

Kdo by se ale trápil, c'est la vie.

Den končíme se zpožděním pouze hodiny a půl…

… dost tomu pomáhá, že jsme zrušili dva přednášející (naštěstí ne mě!).

Kdyby ne, dost možný bychom tam ještě seděli teď

Vycházíme na večeři, sháníme taxi

6 proud bulvár uprostřed města

Máváme na první auto, co jede kolem ca 60 km/h

Brzdy, skřípění, odbočení přes dva pruhy

Jestli jste si někdy stěžovali na provoz v Praze, zajeďte do Baku.

Bude vám stačit 1 minuta na pozici spolujezdce a už nikdy, ale fakt nikdy si na nic stěžovat nebudete.

Just name it a jo, viděl jsem to tady. Couvání na dálnici, jízda v protisměru na dálnici, závody ve městě…

Fakt všechno.

U večeře sedím se Švýcarama a s Rusem.

Co vám budu povídat. Občas jsme to měli během diskuse krušné, ale "I took one for the team" a pověděljsem mu, co si o nich myslí mainstream v ČR…

No, nevidime svět stejně…

Když jsem mu povídal, že s výjimkou Maďarska se celá východní Evropa snaží, aby Rusko na Ukrajině prohrálo, nebyl nadšen.

Když jsem mu povídal, že posílám peníze na nákup zbraní pro Ukrajinu, rozhodně jsme k sobě láskou nezahořeli.

Když jsem se s ním vsadil o flašku vodky…

… že do 10 let bude Krym, Donbas a Luhansk zpět pod Ukrajinskou vlajkou, těšil se, jak snadná výhra to bude a chtěl sázku zvýšit na 10 krabic vodky.

Je zajímavé vidět, jak se naše světy v některých oblastech vůbec neprotínají a jak existují dvě alternativní dimenze.

Nicméně než jsme šli spát, tak jsme si potřásli rukou a rozešli se v dobrém (ať už to slovo v téhle situaci znamená cokoliv…).

V následujících 10 dnech nás čeká spousta společné práce v terénu a nečekám, že téma otevřeme znova.

U stolu to tak nevypadalo…

… ale naší "jiskřící" diskusi poslouchala vlastně celá řada lidí.

Nezapojovali se do ní (a já se jim vůbec nedivím, taky bych na jejich místě mlčel), ale po cestě domu jsem se dozvěděl, že mi fandili.

A nejlepší bod na konec. Když se mě druhý Rus ptal…

… co říkám na to, že Česko muselo do NATO, má odpověď, že jsem pro to osobně v referendu hlasoval a že jsem nadšen, ho úplně uzemnila 😀

Těšte se na den tři. Zítra jedeme na roponosné břidlice a věčný oheň! Konečně tak budou fotky z terénu.

A sakra, vážení a vážené, já jsem v diskusi s kolegou z Ruska zalhal!!!

Já úplně zapomněl, že referendum o vstupu do NATO nebylo (bylo jen k EU) 🙂

Díky za korekci a já jdu radši to víno zaspat!

Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on August 28, 2022.