To je toho, tak bude trochu tepleji…
Aneb dneska si opětovně ukážeme, co se za touhle "krásnou" větou, kterou kde kdo tapetuje diskuse, ve skutečnosti skrývá.
Připravte si nafukovací rukávky, plovací ježky a koupací kačenky, dneska si totiž krapet zaplaveme. 🧵#vesmírníček
Vždycky, když někde začnete diskutovat o globální změně klimatu, objeví se nějaký chytrák, který desetiletí výzkumu spousty fakt chytrých hlav zamázne větou:
"…a co jako, hladina moře se měnila vždycky…" (a to s pocitem, že tím je problém vyřešen)
Jenže je potřeba říct i b)
Ano, hladina moře se v čase mění.
Kdysi dávno, před bajvoko 450 miliony let, byla možná až o 400 metrů (!!!) výše, než je tomu dnes (nebo taky jen 200 m, záleží na modelu, který použijete)
To znamená, že velké části dnešních souší byly dnem moře
Robert A. Rohde, CC BY-SA 3.0
Vodní hladina ale taky byla historicky mnohem níže, než je tomu dneska.
Jen se jukněte na graf níže a nebojte se číst popisky os.
Před nějakými 18 tisíci lety bylo v oceánech o 120 metrů vody méně.
Souše tak byly mnohem větší než teď.
Robert A. Rohde, CC BY-SA 3.0
Pokles hladiny světového oceánu je mimochodem nejspíše i důvodem, proč Kryštof Kolumbus potkal na své neúspěšné cestě do Indie v oblasti Ameriky "Indiány".
Jejich prapředci před ca 16,5 tisíci lety dost možná využili poklesu hladiny a suchou nohou tam došli ze Sibiře.
Hladina světového oceánu v historii lidstva tak skákala jak šílená nahoru a dolu a ano, je to přirozený proces naší planety.
Důvodem, proč k tomuhle kolísání dochází je… a tohle fakt nebude těžké zodpovědět.
Ale než to sem 13 statečných správně napíše, já si pověsím prádlo.
Jeden, slovy jeden. Velký potlesk tak pro @Felias_12, který se nebál vystoupit a svůj tip veřejně napsat.
S hladinou světového oceánu umí hýbat i to, jak měníte tvář Země (aneb jak moc máme hluboké deprese na povrchu…), ale my se v příběhu budeme držet ledu a ledovců!
Ledovce jsou totiž skvělým způsobem, jak vodu zadržet.
Zatímco kapalná voda snadno odteče zpátky do světového oceánu (nebo někam, kde se vypaří a na příští pokus se do toho oceánu dostane…), voda v pevném stavu tak rychle frnknout neumí.
Ledovec sice taky teče… ale pomalu
Když tak vodu dostanete nad pevninu a necháte ji tam spadnout ve formě sněhu, máte jistotu, že vám tam chvilku vydrží.
Zrovna jsem si vygooglil, že každý rok spadne na Grónsko a na Antarktidu přibližně tolik vody, kolik se rovná 8 milimetrům hladiny světového oceánu.
Když tak budete žít na planetě, kde je "zima", začnou vám vznikat ve velkém ledovce a ty dokáží zadržovat skutečně OBROVSKÉ množství vody
A tím snižovat hladinu světového oceánu (samozřejmě platí jen tehdy, pokud neplavou v oceánu. Tam je to nula k nule)
A když budete žít na planetě, kde je teplo, hladina oceánu se vám začne zvyšovat.
Jak totiž tají ledovce, zachycená voda se uvolňuje do oceánu a tím roste výška jeho hladiny.
Alespoň z části…
Konkrétně tání ledovců v různých částech světa přispívá k současnému růstu hladiny oceánu z ca 46 %.
Dalších 42 % pak připadá na tepelnou roztažnost vody.
Tepelnou cože?
Určitě jste si někdy všimli, že mosty bývají na válečkách, i že mívají tohle
Matt H. Wade, CC BY-SA 3.0
Proč? Protože různé materiály jsou různě velké v závislosti na změně teploty.
Pokud byste mosty na válečky neusadily a nedali prostor pro expanzi mostu v dobách tepla, most by udělal křup a prásk.
Stejně tak když zahříváte vodu, má větší objem, než když je voda studená.
Zatímco na plotně to moc nepoznáte, u oceánů je ta změna už docela výrazná.
Procenta, co jsem sázel výše, jsou pro období mezi lety 1993 až 2018, kdy vodní hladina narostla přibližně o 3,1 cm za desetiletí.
Zdá se to nic moc, jenže… zatímco já i vy přemýšlíme v horizontu let
… když se začnete na svět dívat pohledem "lidstva", zjistíte, že máme tendence dělat věci, co mají nějaký ten čtvrtek přetrvat.
A tím se dostáváme konečně k tomu, proč je trocha toho tepla problém.
V závislosti na tom, kolik skleníkových plynů se lidstvo rozhodne ještě do atmosféry vypustit, čeká nás do konce století nárůst vodní hladiny od 38 do 77 cm (když to dobře dopadne), až po dva metry (když to dobře nedopadne)
Vím, na co myslíte
Je to jenom metřík, můžem se brodit
Co takovej metřík udělá, to si můžete vyzkoušet třeba na odkaze tady.
A nebojte si tam dát metříků víc. Blbý totiž je, že s postupující globální změnou klimatu se to v delším časovém měřítku na pár metrech nezastaví.
Hladina světového oceánu může jít mnohem výše.
Za začátku vlákna už přeci víte, že to Země umí a že hladina oceánů může být o dost výše.
A teď k tomu problému.
Tohle je New York, město, kde žije ca 8,4 milionu lidí.
Průměrná nadmořská výška 10 metrů.
Tohle je Šanghaj, kde žije ca 26 milionu lidí.
Průměrná nadmořská výška 4 metry.
Tohle je Londýn, kde žije ca 9 miliónů lidí.
Průměrná nadmořská výška 11 metrů.
Asi se shodneme, že tohle vlákno může být neskutečně nekonečný a že těch měst, co tady můžu uvést a co jsou jen kousek nad mořskou hladinou, je fakt spousta.
Je to dáno samozřejmě tím, že jako lidstvo máme v oblibě stavět naše velká sídla v blízkostí moří/oceánů.
Důvod je zřejmý – laciný způsob dopravy, zpravidla příhodnější klima, často rovinaté oblasti vhodné pro výstavbu a mnoho dalších bonusů, které s trochou práce vygooglíte.
A tady se dostáváme do těch obrovských problémů.
Zatímco před pár tisíci lety si sibiřští nomádi sebrali své saky paky, když stoupla hladina moře v oblasti dnešního Beringovo průlivu a odmigrovali si to směr Severní Amerika, tak dneska jsme civilizace závislá na "lokalitě"
Nejde o to, že bychom nedokázali přesunout lidi… (ponechme teď stranou to "nadšení", které by rekolace pár stovek milionů lidí v okolních státech způsobila)…
… jde o to, že nedokážeme přesunout infrastrukturu.
Jak přestěhujete New York, Šanghaj, Kuala Lumpur nebo Oděsu?
"Postavili jsme ji jednou, tak ji postavíme znova!"
Jo, tak tohle je taky skvělej argument. K pivu jak dělanej.
Blbý je, že když se začnete pídit po čísle, kolik by stálo postavit znova třeba New York, nebude to pár drobných.
Bude to raketa, ne kecám, dvě rakety peněz
Ale vy nechcete stavět jedno město, vy jich budete chtít přesunout mnohem, mnohem víc… A i když se to nezdá, tak erár není bezedný.
"Jasně, stěhovat město, máš recht, to je pěkná blbost. Tak kolem něj postavíme hráz! Stejně jako v Benátkách nebo Nizozemí""
Jo, stavění hrází nás zachrání!
Jen je blbý, že a) hráze se nedají postavit všude b) potřebujete do měst vpouštět lodní dopravu c) jejich výstavba je sakra drahá a komplikovaná, d) musíte vymyslet, jak vysoké mají být a jak je zvyšovat a e) hráze nejsou všechno…
Když vám totiž začne stoupat hladina moří, vaše existující infrastruktura má problém.
Pamatujete, jak jsme si nedávno povídali o Velkém Solném jezeře a tom, jak do něj rádi vypouštíme odpadní vody?
Tak vám povím tajemství, neděláme to jen tam.
Odpadní vody, ale i odvod srážek ústí zpravidla do moře.
A když nám začne narůstat hladina oceánu, máme problém.
Místo toho, aby kanály vodu odváděly, tak nám ji začnou do středu měst přivádět
Lidi na Floridě by mohli vyprávět. Dejte si od druhé minuty.
Do toho budete ve městech čelit zasolování půdy, zdrojů pitné vody, zvýšené erozi (každý milimetřík nárustu vodní hladiny zvyšuje výšku, kam dosáhnou během bouří vlny), zvýšení materiálních škod po tropických cyklónech (hráze umí skvěle zadržovat vodu nejenom mimo ale i uvnitř)
Je mimo možnosti tohohle vlákna (a i mimo mé znalosti, musel bych tak hodně googlit) popsat všechna technologická úskalí, jak města před zvyšující se hladinou ochránit a co všechno bude potřeba udělat.
Ale linka, kterou vám tady chci načrtnout je jasná.
Adaptační opatření na záchranu našich měst, která jsou hlavními dopravními uzly, centry infrastruktury i hlavním líhništěm lidského bohatství, bude stát rakety chechtáků.
🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀🚀
Víc raket mi Twitter nedovolil udělat, ale furt si myslím, že jejich počet je málo.
Tohle totiž nebude problém jednoho státu, ale všech příbřežních oblastí světa
Je pozdě večer na to, abych googlil nějakou reprezentativní mapu ukazující závislost nadmořské výšky na produkci HDP
Ale už z té mapy hustoty populace by vám mělo být zřejmé, že v okolí oceánů a moří máme prostě většinu "šperků lidského blahobytu".
Každý cenťák, o který se hladina v dohledné době zvýší, bude nejenom pro naše děti, ale i pro nás, představovat problém
Než se tady pustíme do prohlubování naší expertízy na poli ekonomie a nákladů na výstavbu nových měst, vezměme na zřetel, že tohle vlákno popisuje jen JEDEN jediný aspekt, kterému budeme muset kvůli globální změně klimatu čelit.
Jenže globální změna klimatu je komplexní.
Neovlivňuje jen ochranu měst před zvyšující se hladinou oceánů
Ona mění celé prostředí, které se kolem nás nachází
A co je blbý, ona mění prostředí, na kterém je náš druh závislý
A to nikoliv po stránce samotného přežití druhu, klidně zvládneme žít se 100 metry vody výše
ale po stránce naší civilizace.
Planetě je jedno, jak moc tady bude teplo/zima a kde bude hladina oceánů.
Ta modrá koule už zažila "všechno",
Boj s globální změnou klimatu je boj o podobu budoucnosti lidstva
(sakra, tohle je vostrej patos, když to po sobě čtu)
Chtěl jsem ještě vysypat nějaký další moudra, bez kterých určitě nemůžete být, ale koukám na hodiny, jak pozdě máme… takže víte co?
Pojďme to tady uříznout a o globální změně klimatu zas někdy jindy.
Příště si dáme něco geologického!
THE END.
PS: Jasně, že na konec ještě vlepím product placement!
Pokud byste chtěli pochopit více souvislostí o fungování geologických procesů na tělesech Sluneční soustavy a ideálně máte k tomu děti, pak neváhejte a pořiďte si knižní #vesmírníček! Vychází 12/10
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on September 19, 2022.