Máte zabaleno? Vydáváme se zas na pekelně vostrej výlet. Tentokrát nás #vesmírníček ale nezanese nijak extra daleko. Zaletíme se totiž kouknout na Měsíc, psáno s velkým m.
Ti z vás, co ve škole poslouchali a rozumí tak psaní velkých/malých písmen, ví, že budeme u🌍#cesinamesic
Je mi to vlastně žinantní, představovat Vám Měsíc, tedy měsíc Země (ha! vidíte, jak to malé a velké je podstatné?!).
Všichni tušíte (ne, víte!!!), že to je ta obrovská bílá koule, která svítí docela dost často na noční obloze a díky který občas trefíte z knajpy domů i bez lamp.
A pro ty z Vás, co jste sem náhodou Spadli z Měsíce (CSFD 55 %), tak nabízím ještě opačný pohled.
Kochněte se pohledem, který měli astronauti nad Měsícem. Dobrý co?
Ale už jste skoro geologové, takže co Vás má zaujmout?
Přesně! Chybí atmosféra… Na povrchu Měsíce je #vakuum
A to je přesně ta chvilka, kdy je čas na první dnešní písničku. Takže pustit a z plna hrdla…
"Běží voda, běží, po kameni šustí,
řekla mně má milá, že už mě opustí.
Teče voda, teče, po kameni skáče,
když mě milá nechce, ať si jiný pláče. "
Tak co, komu se hlavou prohnalo něco ve smyslu:
„Kravina na kvadrát, výplod šílence, debilní paskvil.“
Proč si sakra v případě Měsíce musíme zazpívat písničku o tekoucí vodě? Vždyť přece vakuum?!
Njn, kdyby totiž bylo v životě všechno tak jednoduchý, tak těm tmavým věcem, co na povrchu Měsíce můžete pouhým okem vidět neříkáme měsíční moře, že?
Dneska se nám to kecá, když máme k ruce nejlepší teleskopy, co kdy svět viděl, planetární sondy, šutry z Měsíce, i jsme tam poslali 12 kluků ušatých a amerických… (jako fakt! Já vim,, že se ta vlajka třepe, to je proto že… ale víte co? Prostě se s tím smiřte, že tam byli…)
Ale co jsme tak mohli vědět před pár tisíci lety, kdy vrchol technologie byl kvalitní bič, s jehož pomocí jste sice byli schopni velice efektivně předávat povely svým "podřízeným", ale k výzkumu Měsíce Vám moc platný nebyl…
Okem vidíte to tmavé, to světlé, pár kráterů a hotovo
K tomu, abyste viděli něco víc, potřebujete opětovně dalekohled… A samozřejmě v astronomii platí, čím větší, tím lepší (a nebo čím víc, tím líp, ale nedělejme z toho teď astronomickou orgii…).
Když budete mít pořádný sklo a kouknete, můžete vidět tyhle divnověci
No mordié, to je přece dost podobné vyschlým říčním korytům, co známe z (polo)pouštních oblastí Země, nebo z povrchu Marsu!
No 👇 a to si my právě dnes vysvětlíme…
Jak je možné, že se na povrchu Měsíce nachází desítky kilometrů dlouhé klikaté brázdy, která na první dobrou připomínají vyschlá říční koryta…
Než se do toho dáme, už chápete, proč ta písnička na začátku byla tak tématická? (a že jsem ji asi 5 minut musel hledat!)
Největším z nich je 160 kilometrů dlouhé koryto Vallis Schröteri nacházející se uprostřed měsíčního moře Oceanus Procellarum. Objeveno bylo 1787 Johanem Schrötrem (schválně, jestli uhádnete, pokom se to koryto jmenuje… bacha, je to fakt těžký…).
Následující století nás tyhle koryta tak trochu sr… štvala chci napsat.
Vypadala, jako kdyby je vytvořilo proudění kapalné vody, jenže jak ale v průběhu let narůstaly naše poznatky o Měsíci, věděli jsme, že tohle prostě nejde. Proč? Protože VAKUUM!
Ale víte, jak to je… červíček pochybností hlodá, hlodá, hlodá… Až jednou…
Prostě chcete, ne, potřebujete, mít definitivní důkaz, že to voda nebyla, abyste se mohli v životě posunout dál.
Takže co s tím?
Přesně!
Vezmete Saturn V, nejsilnější raketu, co kdy člověk vyrobil. Prošpikujete ji technologií 60. let 20. století, na špičku posadíte 3 lidi a někdo v řídícím středisku řekne "Zážeh"… No a pak si ca tři dny držíte palce, aby to všechno klaplo….
A když to všechno klapne, tak se 2 borci octnou na povrchu Měsíce v těsném sousedství jednoho takového koryta… (a taky tam pak zanechají nějaké smetí…)
Opět, vztyčíte vlajku, sestavíte svůj závoďák a vyrazíte směrem k té díře v zemi, co Vás tak dlouho irituje…
Samozřejmě si nezapomeňte s sebou vzít extrémně důležitej nástroj.
Kladivo!
Budete totiž muset rozmlátit na Měsíci spoustu šutrů, pač na jejich kusy se na Zemi bude těšit obrovské množství lidí…
(mimochodem víte, že jediný vědec, který kdy byl na Měsíci byl geolog?)
Když astronauti se svou buginou ke korytu dorazili, zjistili, že je ca 370 m hluboké a že svahy jsou příkré okolo 20°.
Moc na to, aby tam mohli bezpečně vlézt a pak vylézt… Takže jsme se museli omezit na výzkum jeho okolí.. Ale i to stačilo…
Proč? Protože se klukům povedlo na obou stranách koryta spatřit skalní výchozy. Tedy šutry, které nebyly na místo přeneseny odjinud (což je mimochodem případ VŠECH ostatních šutrů, které jsme si z Měsíce přivezli), ale že jsou to skutečné kameny tvořící podloží… A to je velký!
Umožnilo nám to totiž jasně říct, jak tohle koryto vzniklo… Našli jsme tam totiž…
Šutry, které nemohly vzniknout jinak než sopečnou činností…
Bylo tak vymalováno. Tahle koryta vznikla tečením lávy…
Jakto? No, to máte tak milé děti :)….
Jo, ještě nekončíme (a já vím, že některý z Vás furt trápí ta třepotající se vlajka… ale huš!)
Tyhle koryta jsou totiž svědkem zvláštního jevu v podobě termální eroze…
Snad Vás nepřekvapím, když prozradím, že když vylijete kapalnou vodu na led, že ta voda začne led rozpouštět (pokud jo, zamyslel bych se nad nějakým kurzem fyziky pro první stupeň)
Kdybyste to chtěli vidět na vlastní oči (a podívat se na vostrej průšvih spjatý s globální změnou klimatu, který málokdo registruje), zaleťte se podívat do Grónska či Antarktidy… Tam totiž k tomuhle přesně dochází, což ničí ve velkém ledovce…
Ale zpět k Měsíci. Ten proces je vlastně podobný Z nějakého důvodu (chci, abychom šli brzy spát, tak to nebudu rozepisovat…) se na povrch dostává láva o značně vysoké teplotě.
A to tak vysoké, že dokáže roztavit horniny, po kterých teče.
A podobně jako voda je schopna odnést sebou roztáty led, tak láva je schopna s sebou odnést ty roztavený horniny…
Takovej malej geologickej zázrak…
Láva tak má schopnost erodovat podloží nemlich stejně jako voda.
Sice na to potřebuje o tisíc a kousek stupňů Celsia vyšší teplotu, ale jinak výsledek vypadá "stejně".
Vznikne krásný klikatý koryto…
Dneska (respektive k roku 2013, jsem línej googlit novější údaj) na povrchu Měsíce známe 194 těchto koryt a vždy jsou v blízkosti měsíčních moří… Proč? To si povíme někdy příště, ale ať Vás netrápím úplně, je to kvůli tomu, že ony jsou obrovskými doklady masivního vulkanismu.
A než se dneska rozprchneme, povinně si pusťte tuhle písničku. Protože po tomhle vlákně byste si měli všichni říct, že… WE LOVE THE MOON!!! ('cause is freaking interesting!)
The END
A čas na obvyklé PS:
První je, že kdybyste se chtěli o těchto klikaticích dozvědět víc, kliněte na web @Vesmir1871, kde se za placenou zdí ukrývá litánie na tohle téma, co jsem kdys napsal.
A druhé PSS: je už tradice. Pro více vědy sledujte @Akademie_ved_CR a za krásnou grafiku zas moc děkuji @skodova_lucie 🙂 No a pak taky buď #StayHome nebo se vydejte na Měsíc. Obé bude podobně bezpečné, co se COVIDu týče 😉
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on November 19, 2020.