Tak jo, nějakou šťastnou souhrou náhod a za přispění všech bohů se Vám podařilo úplně všechno přežít a jste na povrchu Marsu. Sbíráte si vzorky, sbíráte, když tu najednou, máte žízeň (ajajajajaj)…
Co s tím? No, to si ukážeme dneska. Startujeme další #vesmírníček a #češinamars.
Než se do toho dneska ponoříme, tak ti z Vás, co to ještě neudělali, prostudujte si tohle vlákno. A to důkladně. Dost nám to pomůže (a mne to dá aspoň trochu náskoku před Vámi, abych sepsal další tweety)
K uhašení žízně by bylo dobrý se napít.
No a tady máte pár možností… Buď si půjdete dát recyklát z vlastní moči a odpadní vody, nebo ji půjdete někam získat.
Jenže kam? Pokud Musk fakt nemákne, tak do supáče to asi nebude. Lepší se tak porozhlídnout po místních zdrojích.
Jenže kam?
Jelikož je plocha Marsu asi stejně velká, jako je rozloha všech souší na Zemi, jen tak se tam bezcílně courat není úplně ideální nápad.
Chce to cíl…
Předně si pojďme říct, že kapalná voda nemá na povrchu Marsu na růžích ustláno…
Já vím, že se s tímhle grafem opakuji, ale je to třeba (pač vím, že jste na to starší vlákno nikdo neklikl!!!).
Teplota a atmosférický tlak existenci kapalné vody téměř zcela vylučují…
Jakmile by se někde na povrchu kapalná voda objevila, měla by začít měnit své skupenství z kapalného na pevné, (úplně cítím až sem, jak Vás začíná bolet hlava z toho přemýšlení. Uplatím Vás hýbacími obrázky?)…
Co kdybychom si to tak ukázali na nějakém videu? Co kdyby byl na světě někdo, kdo by měl přístup k vakuové komoře a napadlo by ho tam vylít, řekněme třeba jednu PET lahev vody smíchanou s jílem? Existuje někdo takovej? Hm…
Ponechme stranou, proč bych to ten někdo chtěl dělat (to si řekneme třeba zas jindy), ale povězme si, že jsem tenhle blbej nápad jednou dostal a jelikož jsem zrovna měl v kapse "klíčky" od vakuový komory… můžu Vám takový video ukázat…
No a tady to máte.
Nebudu Vám lhát.
Když po chvilce přišel inženýr, co má tu komoru na hrbu, podíval se na nás a 🇬🇧 řekl "Ježíši… Tak tenhle experiment nikdy nebude duplikovat."
A pak se šel se zápalem dívat.
Vodní pára totiž krapet poškádlila pumpy.
Fakt si to pusťte
A tady ještě jednou, ale tentokrát 50x zrychleno. Původní video mělo krapet přes 33 minut…
Tak schválně, copak se nám s kapalnou vodou (no dobře, nebuďte puntíčkáři, s bahnem) děje?
Kdo dostane zlatého bludišťáka jako první?
Chápeme se tak už, co ten fázový diagram konkrétně znamená?
(a sorry za prodlevu, ale válčil jsem tady s konverzi videí, aby je TW zchroustal…)
Kapalná voda tak na povrchu Marsu nemá šanci vydržet. Pokud byste tam tak běhali se skleničkou, těžko byste ji někde našli…
Sice se furt přeme v komunitě, jestli tyhle opakovaně se tvořící tmavý proužky (Recurring Slope Lineae) vznikají kapalnou vodou nebo ne…
… část totiž tvrdí, že vznikají tečením fakt malého množství vody společně se sedimentem, část že se jedná o suchý sesuv jemnozrnného materiálu a kdo má pravdu se jen tak brzy nedozvíme…
Ale rozhodně to nebude něco, co byste chtěli/mohli pít…
No, takže už víte, že takhle žízeň nezaženete. Co dál?
Jasné, porozhlídneme se po ledu… A tam budete mít mnohem víc štěstí… Když se totiž vydáte blíže k pólům (osobně bych radil jít spíš na sever než na jih), tak tam najdete ledu spousty… Ať už přímo na povrchu…
Tak i hned kousíček pod povrchem.
Jak to víme? Třeba i díky impaktním kráterům a soustavnému snímkování Marsu, které nám umožňuje zaznamenávat právě vzniklé krátery, i to jak se v čase vyvíjí…
Nebo třeba proto, že jsme tam poslali sondu s lopatkou, aby před sebe hrábla a zjistila, jak hluboko se tam led nachází… No a jak ukazují fotky, moc hluboko to není…
A nebo když si tu procházku natáhnete a dojdete fakt až k severnímu pólu, tak tam narazíte na faaaaakt obrovskou zásobu vody v podobě vodního ledu… Sedí tam totiž docela dost velká a tlustá polární čepička…
Sakra, to by ale bylo kostek ledu…
Odhadujeme, že kdybychom nějak dokázali rozpustit všechen led, co se nachází v severní a jižní polární čepičce (btw. ta jižní je tvořená převážně suchým ledem, tedy pevným CO2) i led, co je pod povrchem Marsu, že by to udělalo globálně vrstvu 34 m mocnou
Safra, to je fakt dost co? Jen si to představte, dostat k Marsu obrovská zrcadla, která by posílala mnohem více slunečního záření do oblastí pólů… to bychom mohli na Marsu udělat oceán!
Krásný sci-fi… ale opět se připomenu, že bez magnetického pole… sorry, zas to kazím…
Ale vkolejme se zpátky do reality… To, že není kapalná voda na povrchu Marsu, neznamená, že tam není…
Podobně jako jsme před chvilkou kopali z podzemí vodní led, od roku 2018 si myslíme, že kdybyste dokázali na Marsu vyvrtat vrt do hloubky pár kilometrů, že byste tam taky kapalnou vodu mohli najít…
Ale tentokrát byste vrtat museli kousek od jižní polární čepičky…
Jak to víme? No, protože máme na oběžné dráze Marsu evropskou sondu Mars Express, která má na své palubě mimo jiné i penetrační radar…
To je taková hračička, která vysílá radiový pulz schopný proniknout kousek pod povrch a tam se odrazit zpět k sondě…
A dle toho, jak se odrazí/neodrazí a za jak dlouho přiletí, můžeme po pár klasických vědeckých kouzlech určit, jak hluboko pronikl a co cestou potkal.
(a jo, tenhle gif miluji 🙂 )
No a když si ta sonda tak kroužila kolem Marsu a občas prskla paprsek sem, paprsek tam, tak po pár letech našla oblast s výraznou odrazivostí.
To Vám sice moc neřekne, tak si to zas polidštíme.
Jako nejpravděpodobnější vysvětlení její přítomnosti se jeví, že se v blízkosti jižní polární čepičky nachází podzemní jezero slané vody.
Sounds good, sounds easy… Můžeme zavřít Twitter a jít si zas po svých co?
Nebo… 👇
A máte pravdu. Měli bychom ještě jednu takovou malou protivnou otázečku mít.
JAK JE SAKRA MOŽNÝ, ŽE NA MARSU POD POVRCHEM JE JEZERO KAPALNÝ VODY!?!?
No dobře, nebyla to malá otázka. Dokonce je to fakt velká otázka, takže si ten CAPSLOCK zasloužila.
Mars je totiž planeta o polovičku menší než Země.
Menší = ztrácí teplo rychleji.
Jeho průměrný tepelný tok bude proto menší.
A současné znalosti naznačují, že tepelný tok Marsu není nedostatečný k tomu, aby na bázi marsovských polárních čepiček tání ledu dovolil.
Pár lidí si tak dalo docela dost práce s tím, aby spočetlo, kolik tepla by se tam muselo z nitra Marsu drát k povrchu, aby tam kapalná voda mohla být.
Vyšlo jim číslo 72 mW/m2…
A jelikož vím, že Vám to nic neřekne (mne by to taky nic neřeklo…), tak uvedu, že to je asi tolik tepla, které uniká v oblasti západních Čech známé pro své horké prameny a lázně.
Jenže my ze satelitních dat víme, že tam na Marsu žádné lázně nejsou…
Proto přišla partička vědátorů s vysvětlením, že tam jezero je možný proto, že tam před pár stovkami tisíc let došlo k výstupu magmatu pod povrch.
Magma předalo teplo ledu, ten roztál a ejhle, podzemní jezero by bylo na světě… Dobrý co?
A teď si to přečtěte ještě jednou.
Došlo by tam k výstupu magmatu před pár stovkami tisíc let.
Já vím, že na Zemi to nikoho nevzruší, ale pro Mars by to byla velká věc.
To je totiž asi stejný, jako kdyby byl Mars sopečně aktivní včera.
A to je objev stejně velký jak jezero.
Jenže nebyla by to věda, kdybychom neměli něco nového… Letos tak přišla skupina vědkyň a vědců s druhým vysvětlením… vyjma toho, že našli další 3 jezera… přišli s možností, že by tam kapalná voda mohla být proto, že….
… extrémní množství solí… Jak víte, soli (a nemusí to nutně být jen sůl kamenná alias kuchyňská sůl…) dokáží snižovat teplotu tuhnutí.
Proto sypeme v zimě na silnice sůl (pokud teda klasicky nás v zimě nepřekvapí, že sněží a sypače tak necháme ve stájích…).
A to nás přivádí k závěru 🙂
Pokud byste tak měli žízeň, těmto podzemním jezerům se vyvarujte. Vyjma toho, že tam možný přežívají marťanský mikroby, tak by ta voda byla extrémně slaná a dost možná i toxická…
Lépe tak uděláte, když se vrátíte na základnu a dáte si sklenici recyklátu moči. Tam vyjma psychické újmy Vám nehrozí nic jiného.
Ale víte jak, zrzek jako zrzek 😉
The END
PS: Za úvodní grafický žíznivý otvírák opětovně moc díky @skodova_lucie (až budete potřebovat grafičku, ať víte, na koho se obrátit 😉 ) a pro víc vědy sledujte @Akademie_ved_CR.
A tady více čtiva, jestli nemáte dost
PSS: A nebo si dejte krátký video na tohle téma, pro který jsem kdys spolupsal scénář.
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on November 21, 2020.