Jelikož je spousta z vás na dovolené a další dvě spousty se na ní chystáte, tak si dneska povíme něco, s čím můžete na výletech za krásami Česka (nebo Alp) zamachrovat na váš doprovod a tím ukázat, jací jste geologové/ložky
Dneska si povíme, co jsou to #škrapy
Jak zajisté potvrdí @jazykovedma, nejedná se o nějaký jihočeský patvar označující obuv, který jsem si na vás zrovna připravil.
Ale věřte mi, že když škrapy potkáte, pořádnou obuv budete chtít mít na nohou
Setkání s nimi totiž může dost bolet. Jak plosky, tak hlavně vaše kotníky
Z toho taky plyne, že abyste škrapy viděli, bude potřeba (zpravidla) vystoupit z auta nebo vylézt od bazénu/pláže.
Povětšinou je totiž najdete v místech, která se v Česku snažíme chránit (pač tam žijí unikátní organismy) a v Alpách budete muset do kopců…
Když to ale uděláte, odměnou vám bude pohled na…
…šutry…
Ale na jak pěkný šutry!
Seznamte se, tohle, co vidíte na fotografii níže, to jsou škrapy!
Ekočlen, CC BY-SA 2.5
Škrapy jsou ale i tohle…
Vid Pogacnik, CC BY-SA 4.0
A nebo třeba tohle…
Už chápete, proč je dobrý nápad na setkání se škrapy si vzít pořádný boty?
Chvilka nepozornosti a kotník si užívá vymknutí nebo kůže pořezání…
Škrapy totiž umí být dost vostrý.
Rootmaker, CC BY-SA 3.0
Když už teď znáte cíl vašeho hledání, je na čase si povědět, jak tahle divočina vzniká.
Zajisté vás všechny trklo, že na všech těch fotkách jsou škrapy vždycky na bílo-šedých šutrech.
Tím tajuplným šutrem je vápenec.
Usazená hornina tvořená uhličitanem vápenatým (CaCO3).
Když se kouknete na chemický vzorec (sorry @Olinium42, že ti lezu do zelí, dlouho se to zas nestane), vidíte tam vápník a oxid uhličitý
Ano, ať tady máme něco taky ke klimatu, tenhle šutr je OBROVSKOU zásobárnou oxidu uhličitého pro planetu
A cestou, jak Země dokáže CO2 ukládat
Vápenec má tu zajímavou vlastnost, že ho můžete rozpustit vodou (když tomu dáte dost času…).
Je to proto, že voda do sebe je schopna navázat oxid uhličitý a udělat tak ze sebe slabý roztok kyseliny uhličité.
A ta dokáže – hádáte správně – rozpouštět vápenec!
(komerční pauza na večeři – ca 20 min, sorry)
Když tak začne pršet a kapky dopadají na místo, kde eroze odnesla půdní pokryv a obnažila vápencové podloží, může se dát voda do práce.
A začít ten vápenec pomalinku rozpouštět.
Jak voda stéká pryč, odplavuje tak postupně roztok a tím začíná podloží "nahlodávat".
Začnou vznikat malé prohlubně
Prohlubně, ve kterých se během deště může dostat více vody
Vody, která tam vydrží déle
A vody, která tak může déle rozpouštět vápenec
No a více rozpuštěného vápence znamená větší důlek, který pojme víc vody, která…
Mittermair, CC BY SA 3.0
… dá vzniku škrapům…
Snadný jak facka, ne?
Isiwal, CC BY-SA 4.0
Škrapy, když jim dáte dost času, dokáží pěkně narůst.
Mohou mít délku až několika metrů a hloubku do 2 metrů.
Jak přesně budou škrapy vypadat závisí na tom, jak je vápenec, ve kterém vznikají, uspořádán a popraskán.
Zajímavostí je, že jelikož se vápence umí rozpálit sluncem…
… a ve škrapech je možnost nahromadit životodárnou půdu i vodu, tak jsou rájem zajímavých teplomilných druhů rostlin (o tom by nám ale více řekla @SterbovaJitka, @Jitka_Klimesova nebo @IBOTCZ…) i zvířat.
A proto je na území Česka chráníme.
Wald1siedel, CC BY-SA 4.0
Kdybyste chtěli vidět škrapy v Česku, projděte se po Českém nebo Moravském krasu… určitě na ně někde narazíte.
A nebo si udělejte výlet do Alp, nebo Chorvatska.
V podstatě skoro kamkoliv, kde jsou vápence.
Ale bacha!!!
Jestli mi někdo přivezete z dovolený fotografie ze severních Čech či z jiných míst, kde jsou pískovcová města a budete mi tvrdit, že jste tam našli škrapy, nedám vám letní zápočet!
Tohle totiž nejsou škrapy, to jsou pseudoškrapy!!!
Jasné?
Pokud nejsou dotazy, tak the End
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on July 6, 2022.