Jako jo, ten kluk se nenudí.
Elon Musk před chvilkou koupil Twitter a malou chvilku před tím jeho společnost SpaceX úspěšně vrátila na povrch Země první plně soukromou misi @Axiom_Space k Mezinárodní vesmírné stanici.
A tím to nekončí… #vesmírníček
Nebude totiž trvat dlouho a SpaceX totiž k Mezinárodní vesmírné stanici vyšle další astronaut(k)y v rámci mise NASA Crew-4 (pro více informací sledujte @Kosmo_Michal nebo @Astro_Potoo).
Před pár dny další raketa Falcon 9 vynesla na oběžnou dráhu novou várku Starlinků…
Od začátku roku se Falcony do vesmíru podívaly 15 krát a dalších ca 35 startů je ještě plánovaných. Těžko hádat, kolik jich nakonec bude mít skluz, ale pro náš příběh je to vlastně jedno.
SpaceX přitom není sama, která do vesmíru létá.
Množství hráčů na tomhle poli docela dramaticky roste.
Ať už na oběžnou dráhu vysílají náklady jednotlivé země (např. Čína, Evropa, Rusko), nebo soukromníci (@blueorigin, @Astra…), všichni musí překonat atmosféru.
No a tady nás to může začít časem docela pálit.
A to doslova.
Ponechme teď stranou oblíbenou debatu o tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry vypustí jeden start rakety (spoiler alert, ve srovnání s jinými zdroji znečištění nic moc…) a pojďme se zaměřit na něco horšího.
Tenhle obrázek byste všichni měli znát.
Ukazuje nám jeden z největších úspěchů lidstva.
Zachycuje moment, kdy se vědecké obci podařilo přesvědčit svět, že máme neskutečný problém, svět je poslechl a udělal kroky, kterými se ten problém začal řešit.
A to úspěšně.
Ano, díváte se na uzavírání ozónové díry, kterou lidstvo dokázalo vytvořit svým neuváženým vypouštěním některých nebezpečných plynů
Hlavním nepřítelem se staly freony, kterými se plnily ledničky
Ty dokázaly vystoupat až do ozónové vrstvy a tam ozón ničit
Zničit si ozónovou vrstvu přitom není úplně dobrej nápad.
Proč? Protože nás ozón chrání před dopadajícím UV zářením a tím zabraňuje výraznému poškozování naší DNA a tím vzniku rakoviny.
Nežijeme daleko od budoucnosti, kdy každoročně skrz atmosféru Země proletí stovky raket.
A čím dále do budoucnosti půjdete, tím více těch raket bude.
Z řady dobrých důvodů chceme jako lidstvo expandovat mimo Zemi a tím si zajistit přežití našeho druhu…
A čím více těch raket bude, tím větší problém budeme mít.
Zatímco troposféru si dost kvalitně pozměňujeme vypouštěním skleníkových plynů a tím ji ohříváme, pro vyšší partie atmosféry připravujeme raketami něco jiného.
Vypouštíme tam uhlíkové saze.
Jak správně tušíte, uhlíkové saze jsou černé.
A schválně, víte, jaká barva naprosto skvěle pohlcuje sluneční záření?
Jo, přesně tak, černá.
Průlety raket skrze horní vrstvy atmosféry jsou přitom jediným pořádným antropogenním zdrojem těchto částic v téhle části plynného obalu Země.
Říkáte si a co jako, tak tam bude trocha černého bordelu?
Dokud ho tam je jen trochu, tak jako dnes, tak to zas takový průšvih není…
Jenže jakmile ho bude víc, začnou se (nejspíše) dít docela nepříjemné věci.
Tmavé částečky totiž dokáží lokálně ohřívat ty části atmosféry, kde se budou vznášet. A to docela dost výrazně.
Jakmile se nám začnou horní vrstvy atmosféry výrazněji zahřívat, dojde k tomu, že se bude měnit hustota atmosféry v daném místě a to povede ke vzniku…
… no třído, ke vzniku čeho?
Máchal už ví…
Ve stratosféře a mezosféře se začne měnit směr a síla vzdušného proudění.
No a je to právě vzdušné proudění v těchto částech atmosféry, které je zodpovědné za distribuci ozónu v atmosféře Země.
Když pár chytrých hlav udělalo studii, kde zkoumalo, jak 1000 startů raket ročně změní rozložení ozónu, tak zjistily, že v oblasti rovníku se můžeme těšit na pokles ozónu o 1 % a v oblasti pólů až okolo 6 %.
Sice tak nevytváříte ozónovou díru jeho ničením, ale výsledek je stejný
A vy už teď víte, že když trochu šoupnete hodnotou ozónu v atmosféře, má to dost výrazný dopady na výskyt rakoviny…
Ale co hůř, taky na rozložení teplot na povrchu planety.
Ve studii tak vyšlo, že změna v rozložení ozónu povede k menšímu zalednění polárních oblastí
A klasicky, čím méně ledu v polárních oblastech, tím méně se odrazí slunečního světla zpět do vesmíru. Takže o to více se Země zahřeje. Tím méně bude mít ledu… tím více bude teplo… a v důsledku bude třeba méně tulipánů v Nizozemsku, protože nebude moc Nizozemí…
Zatím moc netušíme, jak masové cestování do vesmíru pozmění atmosféru Země, ale je to aspekt, který se rozhodně vyplatí sledovat a který bude mít stále větší prioritu ve vědecké obci.
Jak to chápu já, dopady totiž mohou být značné.
Nicméně chci tady uvést, že nejsem expertem na atmosféru Země a ani na globální změnu klimatu.
Prodávám ten příběh tak, jak jsem ho nakoupil.
Pokud chcete být stran atmosféry v obraze, sledujte profily @faktaoklimatu, @klimatolog nebo třeba @Klimaweb_UFA.
Stojíme tak před otázkou, co s tím.
Expanze do kosmického prostoru nabízí lidstvu obrovské možnosti – čistou energii, přenesení zdrojů znečištění mimo Zemi, suroviny, záložní planetu apod. – ale také s sebou nese požadavky na omezené zdroje i bude přispívat k rozvratu systému 🌎
No a tím jsme na konci.
Máme tak o čem přemýšlet.
The END
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on April 25, 2022.