Hele, to je tady na 🇨🇿 TW fakt jako samá zapálená marsoložka/marsolog? Jinak si totiž nedokážu vysvětlit to, že jste si zas prohlasovali, že další vlákno bude opět o Marsu. Mne to jako nevadí, ale Vás to jako baví?
Nechápu.
Kdo vás platí?
No nic, jdeme na to #ředím #cesinamars
Z minula už víte, že dostat člověka na Mars nebude žádná sranda.
A víte taky, jak to tam vypadá se životem.
Co ale nevíte je, jak #Mars vlastně vypadá.
Takže je načase se seznámit, a to dost podrobně.
Takže Marse, neupejpej se a šaty dolů. Ukaž v plné nahotě, co tam dole, ale i nahoře, ukrýváš!
A tady to máte. Pěkně celý a v nepravých barvách. Ty nám totiž umožňují spatřit, jak různorodý povrch Marsu je.
Tohle je topografická mapa. Modrá jsou nížiny, žlutá a červená vrchoviny, bílá hory.
A kdo si myslí, že zelená je vegetace, ten ať vlákno zavře. Má už vědět, že není!
Takže těch, co nedávali pozor v předchozích dílech jsme se zbavili a můžeme jít prohlubovat vaši expertízu (ano, na konci lockdownu počítejte s tím, že bude zkouška a rozdávání certifikátů. Ty nejlepší z vás pozveme na pohovor k nám na ústav @GFU_AVCR a zotročíme…).
Na Zemi byste řekli, že ta mapka ukazuje nadmořskou výšku, ale na Marsu je krapet hloupý tenhle termín používat. Nemá totiž moře.
Namísto toho budeme říkat, že ukazuje topografii, kde nula je určena jako „ekvipotenciální plocha vůči gravitaci jejíž hodnota na rovníku je rovna průměrnému poloměru planety“ 🙂 (jen přeložit mi to trvalo 5 minut…).
Lidsky: prostě se nějak definovala nula
Proč do toho ale zabředáváme. Protože ta topografická mapa pro nás bude dneska dost důležitá. Tak moc, že ji budu muset ukázav víckrát… Bez ní se to prostě nedá 🙂
Takže tady je. A tentokrát nečtěte dál, ale prohlídněte si jí.
POŘÁDNĚ!!! Vraťte se o tweet výš a fakt ji rozklikněte. JAKO FAKT!
Dobře, sice vím, že jste to beztak neudělali, ale budu se tvářit, že Vám „věřím“.
Všimli jste si na tý mapě něčeho divného? Že jo, tak schválně, čeho? Pěkně to řekněte nahlas 😉
Ano, až od Ostravy slyším, že severní polokoule (to je ta nahoře) je fakt jiný, než ta jižní (což je ta dole🤪).
Zatímco ta jižní je celá dost vysoko a je posetá krátery, ta severní je vlastně jedna velká nížina a kráterů je tam nějak málo…
Snadný ne?
Tenhle divný vzhled se nazývá marsovská dichotomie a je to ta nejstarší věc, co na Marsu můžete vidět. Je starší, než všechno ostatní. Rád bych vám řekl, jak to vzniklo, ale vlastně to úplně jistě nevíme a necháme si to třeba na jindy.
Teď jdeme dál.
Plusový body k zápočtu dnes získává @kom1n, který správně určil, že se tam nachází nějaký divný kanály, které vypadají, jako by jimi něco teklo. A to je přesně směr, kterým se dneska chceme vydat (to byl sakra dlouhej úvod…)
Tyhle kanály nás totiž přivádí k docela velkému vědeckému sporu, který v mé komunitě doutná už desítky let.
Byl na Marsu před miliardami let na povrchu Marsu oceán kapalné vody, či nikoliv?
Vyberte si stranu a pojďte se argumentačně „porvat“.
Že se tam kdysi možný kdysi nacházel naznačuje řada nepřímých důkazy – jsou jimi právě hladké pláně na severní polokouli (aneb voda by pláně vyhladila a smazala krátery…), ty obrovské kaňony, přítomnost vodního ledu i celkové uklonění povrchu…
… se nad tím zamyslete, co by se tak asi stalo, kdybyste na jižní polokouli Marsu vylili sklenici vodu… no dobře, pořádně velkou sklenici vody…
No nic, pojďme tam radši nechat pršet nebo sněžit…
Takže, co udělá náš dobře známy ukloněný povrch Marsu model 2020, když ho ponecháme na větru a dešti?
Zrezaví né, vole… (což je mimochodem tak trochu pravda…).
Ale hlavně zteče z kopce dolů ne?
No a tohle, co napadlo vás, napadlo hodně dalších lidí…
Jenže jako obvykle tu máme problém. Žádný z těchto pozorování se nedá použít bezvýhradně jako důkaz možného oceánu na Marsu…
Ukážeme si totiž, že s vodou na Marsu to není žádná sranda…
HURÁ, další odbočka!
Začněme třeba tím, že si ukážeme graf, který Vám bude ukazovat, jak se bude chovat voda v podmínkách Marsu… Já vim, graf, nuda, zavírám… ale sorry jako, bez tohohle to prostě nejde…
Jasně, kecám, dáme to i bez toho, jen mi budete muset věřit. Když jo, skočte o tweet níž.
Naštěstí Vás totiž nemusím přesvědčovat, že voda při nízkých teplotách mrze. To jste se kdys naučili z legendární reportáže @TelevizeNova…
A jsem si jist, že i bez reportáže dáte, že když vodu ohřejete, že nezmrzne, ale že se začne vypařovat.
Super, tak to máme nakročeno dobrým směrem. Možný jste taky slyšeli, že když vylezete někam do hor, voda se začne vařit při nižší teplotě, než je těch furt všude uváděných 100 °C.
Vidíte, je to snadný. Na výzkum Marsu (btw. jako na všechno ostatní) stačí prostý selský rozum!
No, cítím, že už si věříte. Tak pro ty z Vás, co ten graf neštudovali do detailu, si teď řekněme, že tlak na Marsu je něco mezi 2 až 7 mbary…
Hele, vím, že je lockdown, hospody zavřený, ale ten mbar není nějakej novej podnik na Stodolní, ale jednotka udávající tlak…
Na Zemi je atmosférický tlak při hladině moři ca 1 bar (přemýšlím, jestli jsem Vám to radši neměl psát v Pascalech, abych Vás s těmi bary furt neškádlil… no nic, příště).
Platí, že 1 bar je 1000 milibarů…
Tak kdo takle při večeru nemá ještě dost z domácí výuky matematiky svých ratolestí (jako původem jihočech a současně #ekofašista jsem mimochodem moc rád, pane profesore @profesorPrymula, že ten #Temelín nebouchnul), můžete si spočíst, kolikrát je na Marsu menší atmosférický tlak
Je tak nízký, že kapalná voda na povrchu Marsu nebude (s pár drobnými výjimkami, ale zas si to nechme na jiné vlákno) stabilní.
Jakmile by byla na povrchu, začne se vařit, mrznout a sublimovat. Ideálně bude dělat všechno dohromady ve stejný čas.
Což jak asi uznáte, není úplně ideální skupenství na to, aby tekla po povrchu Marsu směrem k severním nížinám…
Nestabilita vody na povrchu Marsu je tak dost výrazný argument…
Jenže tady je potřeba si říct jednu zajímavou věc. To, že něco vypadá dneska nějak, neznamená, že to tak bude vypadat za XY let.
Pánové, určitě víte, co tím myslím…
A opačně, že něco dnes vypadá nějak, neznamená, že to tak muselo vypadat, řekněme, před 3-4 miliardami let
Což znamená, že atmosféra Marsu mohla vypadat před miliardami let jinak… Byla třeba víc hustá a teplejší a voda mohla být stabilnější…
Tvařme se pro dnešek, že nevíme, že tehdy bylo Slunce slabší, takže udělat teplejší atmosféru Marsu je sakra neřešitelný… zas jindy, jo?
Fakt bychom jinak do cíle nikdy nedošli (třeba to někdy zpracuje @Julianne_SF nebo @Vedator5).
Takže jo, voda tam třeba mohla někdy téct. OKey.
Kdyby tam dotekla, co by se dělo dál?
Jasně, hromadila by se tam a vytvářela by v závislosti na množství tůně, pak jezírka, pak jezera, pak moře a nakonec oceán(y).
Věcně žádný rozdíl, furt těleso kapalné vody, ale nějak těch 280 znaků zaplnit musím (jo, jsem manželkou placen za počet znaků 😎)
A když máme někde těleso kapalné vody, ono má tendenci erodovat pobřeží.
Pokud tak do severních nížin (pro hlasující v anketě dodám, že jedna se jmenuje Utopia Planitia), doteklo obrovské množství vody – což vypadá na základě těch obřích kanálů – měla by tam být linie pobřeží.
No a tu jsme tak logicky začali hledat.
Z počátku to vypadalo nadějně. Podařilo se totiž najít ne jednu, ale rovnou dvě linie v oblasti severního pólu, které by naznačovaly, že tam voda mohla vytvořit ne oceán jeden, ale dva a to v různých dobách.
Jenže pak přišla studená sprcha. Na konci 90. let 20. století totiž přesná měření topografie Marsu ukázala, že linie pobřeží skáče jako žába nahoru a dolu. A to až o 300 výškových metrů.
Krapet blbý pro linii pobřeží… Zdálo se, že tahle myšlenka padla.
Jenže nebyla by to věda, aby tady nebyl další zvrat 🙂
V roce 2007 se totiž podařilo paradox výšky linie pobřeží objasnit. Rozdíl lze vysvětlit pohybem osy rotace – marsovské póly se v posledních 2 až 3 miliardách let posunuly o více než 3000 kilometrů.
Rotující tělesa mají tendenci se vyklenovat v oblasti
rovníku, takže každý pohyb osy rotace by měl za následek vyklenování jiné jeho části povrchu s tím, jak by se měnila pozice rovníku.
(Ty jo, fakt jsem to udělal, použil jsem GIF z Hříšného tance. Nemám šanci nikdy překonat)
Krapet počítání a bylo jasné, že pohyb osy rotace by byl schopen vyboulit Mars tak, aby to odpovídalo tomu, co jsme pozorovali.
A ani nebylo potřeba do modelů zanášet bulharskou konstantu.
Jestli se už radujete, že půjdete spát, tak bohužel. Furt před sebou máme ještě jeden problém, než tohle budeme moc zavřít. Ta čára není totiž všude. Na dost místech chybí…
Co to? Nebojte, tohle společně dáme. Představte si (a do třetice…), že máte v severních nížinách potenciálně oceán. Ten tam je, třeba desítky miliónů let, ale třeba taky 100 miliónů let (nevíme…). Co by se mu tak mohlo stát? Napovím, koukejte na jižní polokouli…
Ty kráso, to bude řacha…
Jako uznávám, ten GIF není ideální, protože oceán by měl být minimálně na povrchu zmrzlej pač nízký atmosférický tlak, ale asi ještě nikoho nenapadlo točit film o tom, jak na mrtvou planetu se zmrzlým oceánem dopadne asteroid a nikoho to nezabije a nic to nezničí.
Nechápu proč.
Pokud by k takovýhle srážce došlo, zcela určitě by vznikla neskutečně obrovská vlna tsunami, která by zmasakrovala pobřeží… A tam by zničila všechno, co by ji stálo v cestě… Třeba jako linii pobřeží…
S pár lidmi jsem u nás na ústavu na téma vzniku tsunami vyráběli komiks, tak až se budete chtít zítra zbavit na 20 minut děti, pošlete jim tenhle link (https://www.ig.cas.cz/komiks/ English version included…)
Ale zpět k Marsu. Přestavte si, že když jsme tam začali hledat doklady toho, jestli tam náhodou k tsunami nedošlo, tak co myslíte? Byly tam…
Respektive jak už to tak ve vědě bývá, je to jedna z možných interpretací…
Zdá se tak, že představa, že Mars kdysi měl oceán, dostala docela dost silnou podporu.
Nicméně na férovku je potřeba uvést, že dnešní celé vlákno o oceánu na Marsu je zatím jen série hypotéz. Nemáme prozatím zcela jasný důkaz, že tam byl. Spousta drobků nám ukazuje směrem, že jako jo, ale chleba z nich zatím dohromady nedáme.
Takže musíme na tom víc makat…
A to nás přivádí k závěru a pěknému poučení.
Věda funguje na bázi toho, že postupně překonává staré představy a vyrábí nové. Některé se ukáží jako životaschopné, jiné časem budou překonány a zemřou.
Zatím nevíme, kam se bude řadit hypotéza marsovského oceánu, ale pozorování pro její potvrzení pomalu rostou. Tak držte palce, třeba to jednou rozlouskneme. A třeba to bude někdo z vašich dětí, co půjdou studovat přírodní vědy 🙂
PLANETA POTŘEBUEJ VÍC PLANETO-LOGŮ/LOŽEK 🙂
A zavřu to tím, že tohle vlákno vychází z textu, který jsem kdys psal pro @Vesmir1871, takže pokud byste to chtěli ve verzi bez gifů a víc celistvě, dejte si. Má to volný přístup, ale když pošlete Vesmíru nějakou kačku (nebo si ho předplatíte), budou rádi.
THE END
a tradičně pro víc vědy sledujte @Akademie_ved_CR a #StayHome
A kdybyste měli pocit, že se tohle vlákno dramaturgicky krapet rozpadalo, nejste v tom sami. Mám ho taky 🙂
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on November 3, 2020.