Tak co, už toho máte plný zuby?
Venku deštivý podzim a v telefonu jen hádky o očkování, desítky tisíců expertů na covid a už poněkud otřepané pokračování telenovely "Vláda v kostce"?
Chtělo by to vypadnout. Co do #středomoří?
Ale bacha. Načasování je důležité! #vesmírníček
Jen si to představte. Sedíte na zápraží vily někde na Francouzské riviéře, v ruce máte nějakej shake, drahá polovička se vám rochní v bazénu a děti? Ty jste poslali na dovolenou někam jinam.
Těžká pohoda a všechny starosti nějaké malé země kdesi uprostřed Evropy jsou vám buřt.
Stmívá se a lehký vánek přináší tu krásnou slanou vůni moře.
Zavřete oči a ráj.
Jenže jak asi tušíte, všechno je pomíjivé.
Ve vaší vile vás záhy začnou otravovat drony, paparazzi a cizí lidi.
A pak stačí, aby se Afrika trochu víc zaklínila do Evropy a nazdar.
Ráj je pryč.
Evropu a Afriku od sebe dělí v nejužším místě pouhých 13 kilometrů moře, které tam je jen 300 až 900 metrů hluboké.
Tomu místu říkáme Gibraltarský průliv a už na první pohled je vidět, že by stačilo málo, aby se průrva uzavřela a spojení s Atlantikem přeťalo…
A je jedno, jestli "to málo" by bylo spjaté s pohybem litosférických desek a tedy těsnějšímu sražení Evropy s Afrikou, nebo třeba výraznému poklesu hladiny světového oceánu v nějaké té době ledové…
Tak jo, připraveni na skok v čase?
Nařizuji budíky a jdeme na to.
3, 2, 1… a vítejte ve světě před ca 6 milióny lety
Tedy v době, kdy Středozemní moře neexistuje.
Na jeho místě se rozkládá jen několik velkých jezer.
Jenže to nebyla ledajaká jezera.
Ta jezera, milé děti, byla tak trochu kouzelná.
Měla totiž extrémně vysokou slanost.
Slunce byla totiž i tehdy stejná mrcha jako dnes a tak ve Středomoří pražilo a pražilo…
A jak pražilo, vypařovalo množství vody
Paubahi , CC BY-SA 3.0
V okolí tehdejších jezer se tak usazovaly obrovské nánosy solí… myslete na to, až si budete příště solit oběd.
Jezera tehdy zásobovaly vodou jen řeky, které musely vodu doručovat mnohem, mnohem níže než dnes.
Verisimilus, CC BY 3.0
Řeky tak překonávaly mnohem větší sklon. A jak by mohl Nil nebo Rhôna vyprávět, to způsobilo vznik hlubokých kaňonů.
Hladina jezer se totiž nacházela několik kilometrů pod dnešní hladinou Středozemního moře.
A pak se to jednou stalo.
Přišel TEN den.
Den, který všechno změnil…
Je naprosto jisté, že to byl pátek odpoledne, 3. května 5,33 miliónů let před Kristem.
Tehdy v 16.34 začalo trochu víc (třeba) foukat.
A to způsobilo, že se zvedla vlna o výšce 123 cm namísto obvyklých 121 cm.
No a ta jedna vlna… ta změnila osud celého regionu!
Dokázala totiž to, co triliardy jejich předchozích sester po dobu ca 600 tisíc let nedokázaly.
Převalila se přes přírodní hráz v oblasti Gibraltaru, která spojovala Afriku s Evropou.
A jak se převalila, kousek té hráze strhla.
Pak přišla další vlna… a udělala to samé…
Doufám, že vám je všem jasné, že v posledních dvou tweetech kecám.
Samozřejmě nemáme nejmenší ponětí, co se tenkrát přesně stalo…
Jedno je ale jisté.
Z nějakého důvodu dokázala voda z Atlantiku hráz překonat a téci do oblasti vysušeného Středomoří.
A začala ZÁPLAVA JAK 🐄!
Jakmile se začala voda drát do oblasti Středomoří, proud začal erodovat podloží.
Vznikl tak postupně obrovský kaňon začínající v oblasti Camarinal Sill a končící někde u Vizconde de Eza.
Roger Pibernat under supervision of Daniel Garcia-Castellanos, CC BY SA 3.0
Doposud nevíme, jestli v oblasti vznikl obrovský vodopád, nebo se voda valila mnohem méně dramaticky.
Nevíme ani to, jak rychle do oblasti tekla.
Odhady se rozchází – od několika měsíců, až po dobu 10 tisíc let…
V závislosti na tom, které číslo si vyberete, bude pro vás záplava způsobovat výstup vodní hladiny o 10 metrů za den, až po pár milimetrů za den…
Ať je pravda jakákoliv, jedno je jisté.
Středozemní moře se začalo (zase) postupně napouštět.
Paubahi, CC BY-SA 3.0
Ano, zase. Zdá se totiž, že historicky se vysychání a napouštění Středozemního moře odehrálo několikrát…
Už ani ta příroda neumí být originální a musí kopírovat sebe sama… ach jo.
Obrovská záplava nejprve zasáhla západní část Středozemního moře.
Vodě v cestě totiž stála další "přehrada".
Sicílie a vyvýšený terén v jejím okolí.
Voda tak musela nejprve nastoupat kritickou výšku, aby ji dokázala překonat.
Vidíte ten obrovský kanál u Malty?
Gratuluji. Právě jste se naučili vysvětlit jeho vznik.
Samotné znovunapuštění Středozemního moře pak mělo dopad doslova na celý svět.
Nová obrovská vodní plocha změnila odrazivost povrchu i vzdušné proudění.
Změnilo se tak globální klima.
A jako milý bonus pro nás vznikla krásná oblast, kam můžete vypadnout načerpat síly 🙂
A jelikož vlákno končíme před desátou, tady máte odkaz na Wikipedii, kde je tahle událost popsána do mnohem větší hloubky.
Takže koukejte naštudovat.
A když si to naštudujete a stanete se na to, jak je tady zvykem, experty/kami, bude ideální, když se o rychlosti záplavy začneme hádat do krve.
Proč?
Protože vám to sebere čas a energii se pak hádat o kovidu a tím jen dále vytáčet už tak dost vytočené zdravotníky/nice
The END
Do prkené ohrady, jsem do toho vlákna zapomněl zakomponovat video, které to napouštění Středozemního moře pěkně ukazuje.
Tak bude holt tady v PS.
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on December 1, 2021.