Začíná se nám opakovat otázka, jestli v poslední době sopečná činnost není <nějak> častější. Krátká odpověď. Ne, není.
Dlouhá odpověď: To, že se nám zdá, že je v poslední době sopek nějak hodně a že se "nás snaží Země zbavit", je dáno tím, že… vlákno
… začala soptit trojice sopek (Island, La Palma, Etna), které jsou k nám relativně blízko a které jsou v "našem" prostoru zájmu.
Ruku na srdce, kdo z vás ví, že v lednu letošního roku bouchla sopka Ključevskaja na Kamčatce?
Y. Demyanchuk/Kamchatka Volcanological Station.
Tipnu si, že v podstatě skoro nikdo. Je to kvůli tomu, že k erupci došlo v podstatě neobydlené oblasti a příliš daleko od nás. V podstatě nás to tak nezajímalo a tím pádem to do českého mediálního prostoru neprobublalo.
Vzdálenost tak hraje podstatnou roli.
Podstatné je také to, jestli v okolí žijí lidé, respektive jak je místo erupce dostupné. Pokud k ní dojde daleko od civilizace, sociální sítě nenaplní úchvatné či děsivé fotografie a videa, takže není moc co sdílet. Svět mimo vulkanologii se tak o erupci vlastně nedozví.
A s tím je spjatý další důležitý faktor, velikost lidské populace. Čím víc lidí na světě žije, tím jsme na více místech.
Zatímco před 100-200 lety byly oblasti, kde sopka mohla začít soptit a nikdo si toho moc nevšiml, dnes je situace jiná. Každá erupce na souši je zachycena.
Když se podíváte na ten odkaz na začátku vlákna, tam je graf 1. Ten ukazuje dvě křivky. První roste, druhá je stejná.
Ta rostoucí ukazuje, že množství zaznamenaných erupcí skutečně roste. Jenže v tom jsou zachyceny i slabé erupce, které vídáme teď častěji, protože tweety výše
Druhá křivka, která ukazuje záznamy silných erupcí (kdy se do atmosféry dostane více jak 0,1 km3 materiálu), je stále stejná. Proč je to důležité? Protože i když máte malou populaci, tyhle velké exploze jen málokdy zůstanou neobjeveny. Významně totiž ovlivní obrovskou oblast.
Můžeme tak i při absenci rovnoměrného rozmístění pozorovatelů po světě říci, že za posledních 200 let je počet významnějších erupcí stále stejný.
Ptáte se, kolik těch erupcí tedy za rok je?
Průměrně jich je mezi 60 až 80 ročně.
A jelikož některé erupce se odehrají opakovaně na stejné sopce za jeden rok, těch aktivních sopek je ročně o trochu méně. Něco mezi 50 až 70.
Mějte ale na paměti, že to se bavíme jen o sopkách na souších. Na oceánském dně, v oblastech středooceánských hřbetů, to taky hodně žije.
Jen to tak často nevídáme.
No a závěrem? Závěrem vám sem dám ještě jeden link a informaci. Často se teď točí v diskusích, že jelikož explodovala sopka na XYZ, tak jsou veškeré lidské snahy o redukci CO2 (a dalších skleníkových plynů) zbytečné. Než na tuhle linku naskočíte…
… přečtěte si tenhle odkaz.
Člověk dnes vypouští ročně přibližně 60 krát více skleníkových plynů, než všechny sopky za stejnou dobu dohromady. Jsme tak mnohem výraznějším zdrojem těchto plynů, než sopečná činnost.
Občas se skutečně stane, že sopka bouchne velice silně a vyvrhne do atmosféry takové množství plynů, že člověka trumfne… třeba taková Mount St. Helens, nebo Pinatubo to skutečně dokázaly…
… po dobu celých 7 hodin… pak opět začal kralovat člověk.
The End
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on September 21, 2021.