Nemá smysl to zastírat – tenhle otvírák není ideální pro ty, co trpí arachnofobií a tyhle chlupatý, osminohé stvoření nemohou vystát. Jinak to ale nejde.
V dnešním #vesmírníček totiž díky @mclaurenseries s marsovskými pavouky chvilku pobudeme i je řádně rozpitváme.
Připraveni?
Tak jo, zase #Mars…
A zase tenhle obrázek…
Který (doufám) všichni už znáte jak svoje boty…
A kteří ti, co to se zápočtem myslí vážně, už ho mají vytetovaný na předloktí jako tahák…
On je totiž skvělý v tom, jak pěkně ukazuje celý povrch Marsu.
Teda skoro #češiNaMars
On před námi totiž trochu něco tají…
Já vám brzo řeknu co, ale slibte mi, že to zůstane jen mezi námi. Nejde, aby Marsu (respektive geografii…) rozuměli zas úplně všichni…
Expertů jsou sice plný internety, ale marsovská škola života ještě neotevřela, proto je zatím klid
Takže to velké tajemství je, že ten obrázek neukazuje moc dobře polární oblasti Marsu.
A přitom jsou to místa nesmírně zajímavá a jedna z těch oblastí – okolí jižní polární čepičky – je místo, kde dnes společně strávíme večer.
Jen se teda oblečte – bude tam fakt zima
Zatímco když se nejedna 🇨🇿 otužilkyně a otužilec podívá na počasí v místě přistání @MarsCuriosity, zaplesá radostí – pač je tam příjemných −73 °C – tak v oblasti jižního pólu by jim zamrzl úsměv (teda, nejenom ten…).
V zimě tam totiž máme krásných −153 °C ❄️⛄️🏂
Jako nejde o to, že to je kosa. Ona je to fakt VELKÁ KOSA.
A to tak velká, že nám tam může začít mrznout hlavní plyn marsovské atmosféry, kterým je….
No, kdys jsme si to psali, takže je jasné, co přijde…
Anketa-táááájm!
Vždycky když tak na jižní polokouli začne kralovat zima, začne se v širším okolí polární čepičky tvořit vrstvička námrazy.
Jenže tu netvoří voda, na kterou jsme zvyklí ze Země, ale oxid uhličitý (CO2), aka suchý led, se kterým jste si možný krapet zablbli na nějaký vědecký párty
A je to právě tato oblast, kde se dokáže suchý led v zimě ukládat, která je domovem něčeho fakt odbornýho.
Marsovských pavouků! Wait for it…
Sorry, vím, tohle bylo laciný.
Ale uvidíte, že výstřih bude mít suverénně nejvíc lajků v celým vlákně… Což o něčem vypovídá…
Ale což, pojďme si to tak dát znova.
Klapka: marsovští pavouci podruhé.
———————————–
Marsovských pavouků!
Tak to jsou oni
O jejich existenci víme docela dlouho a stejně dlouho nás trápí, co jsou zač a jak vznikly.
Za ty roky se vyrojilo X teorií, ale jelikož pavouci, odborně Araneiforms, se nenachází na Marsu jinde než tam, kde může být uložen suchý led, nepochybovali jsme, že tam bude spojitost…
Jenže jaká?
Jedna z hypotéz říkala, že pavouci jsou výsledkem toho, že na jaře začne suchým ledem procházet sluneční světlo. To začne zahřívat podloží, tím se začne tavit suchý led, bude vznikat plyn, udělá tlak, led prdne a bůům. Máme tak trochu gejzír!
Ale jak už to tak bývá, jisti jsme si nebyli. A to kvůli tomu, že jsme v jejich blízkosti nikdy nepřistáli (kdo by taky chtěl přistávat v blízkosti pavouků, pozn. redakce…) a díky tomu jsme je neviděli v detailu dělat svá kouzla.
Takže co s tím?
Nápady?
Než to vymyslíte, @CrayfishCZ99 má správný postřeh, že jsem nenapsal měřítko.
Ty marsovský bestie jsou fakt bestie – mají v průměru 50 metrů až 1 kilometr.
Nebudu vás trápit. Řešením je samozřejmě udělat experiment v nízkotlakové komoře!
Budete tak potřebovat komoru, suchý led, písek – spoustu písku, a Irku, kterou do tý komory dokážete zavřít.
Teda, tady lžu, paní doktorka @mclaurenseries tam vlezla sama 🙂
Zbytek je ale pravda!
Co @mclaurenseries s týmem prováděla bylo to, že vyplnila nízkotlakovou komoru speciálním jemnozrnným pískem, navrtala destičku suchého ledu a ten pak umístila do nízkotlakové komory na speciálním drapáku…
Ti z vás, co v dětství protáčeli kapesné v tomhle automatu určitě uhádnou, kde pro ten drapák vzali inspiraci 😀
Podoba čistě náhodná 🙂 aneb proč vymýšlet znova kolo…
Tak jo, máme vysvětlený experiment, víme co chtějí udělat, víme jak to chtějí udělat a víme i to, proč to chtějí udělat.
Takže jdeme na to?
3…. 2…. 1…
Snižte tlak na 6 mbar pane Scotty!
Tlak snížen…
Kirk: A sakra…
Scotty: A sakra…
Kirk: Jako fakt?
Scotty: sorry no.
Kirk: Jak sorry jako?
Scotty: no, uklouzlo mi to…
(kecám, tohle se zas nestalo, hodit tam kus suchého ledu byl cílený experiment. Chtěl jsem vás jen pobavit 🙂 )
Příští video bude to správné.
Zamýšlený experiment vypadal totiž takto 🙂
Drapák s ledem se povrchu jen dotkl.
V ten moment teplo povrchu začalo suchý led zahřívat a ten začal bez jakýkoliv výčitek přecházet rovnou do plynného skupenství.
A jak to dělal, dost z toho písek bublal…
Bubly bubly bubly bubly.
A schválně, tipnete si, co takový bubláníčko v písku dokáže udělat?
Když ten suchý led vytáhnete zas nahoru, najdete tam tohle…
Hustý co?
Takže vymalováno a můžeme se pro dnešek rozpustit. Není totiž moc co na vysvětlení dodat 🙂
Vznikající plyn snažící se uniknout skrz předvrtanou dírku je totiž schopen sebou brát zrnka písku a cestou je ukládat, čímž vytváří tyhle charakteristické výběžky.
Práce @mclaurenseries tak nabízí cenný vhled na proces, který ze Země neznáme . Máme tu totiž (díkybohu…) moc teplo na to, aby tu existoval přirozeně suchý led.
Zas to ukazuje, jak je potřeba přemýšlet v planetologii mimo svou každodenní krabici.
Jiné prostředí je zákeřňák
A než se tady rozpustíme, k téhle studii existuje i oficiální TW vlákno, které jsem ve velkém vykrádal 🙂
A samotná vědecká studie je open-access, takže pokud chcete strávit večer louskáním vědeckého textu, směle do toho.
Pokud nechcete, zapamatujte si jen, že rozdílní prostředí na planetách (hlavně atmosférický tlak) dokáže dělat psí kusy a je nesmírně těžký je bez experimentů odhalit.
The END
PS: Je pravidlem za ilustraci poděkovat @skodova_lucie a dnes tomu nebude jinak.
Pokud chcete víc vědy, sledujte @Akademie_ved_CR.
A kdybyste nevěděli, koho tento měsíc finančně podpořit, co třeba Petra? #popularizacePomáhá
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on March 25, 2021.