Příběh o objevu prvního meteoritu v Antarktid+

I přes nepřízeň osudu se trojice mužů rozhodla pokračovat v cestě

V plahočení přes nekonečnou bílou pláň, která se táhla až oko dohlédlo

Ostrý vítr, zima, sněžná slepota, únava i smrt. To vše bylo blízko.

Přesto našel Frank sílu se sehnout a tu divnou věc sebrat.

#vesmírníček

Frankovi rodiče umřeli, když byl ještě dítě.

Se svou sestrou se tak v rámci opatrovnictví dostal ke svému strýci, neurochirurgovi, který se postaral o to, aby Frank dostal dobré vzdělání.

Jelikož Franka bavilo neustále něco rozebírat a skládat, zamířil na technický obor.

Když zjistil, že na škole je i obor leteckého inženýrství, byl nadšen a okamžitě se zapsal

Jenže vyjma technického nadání měl Frank i neposedného ducha, který ho nutil vyhledávat stále nová dobrodružství

Když se tak dozvěděl o přípravě nové expedice, ani na okamžik nezaváhal

Vypravit se na průzkumnou cestu do Antarktidy.

Tedy na kontinent, který byl stále z velké části neprozkoumaný. Tomu nešlo odolat.

Jelikož měl Frank zkušenosti na poli aeronautiky, jeho místo bylo jasné.

Byl technikem s úkolem udržet tuhle krásku ve funkčním stavu.

Poprvé v historii lidstva měla mít expedice v Antarktidě k dispozici motorem poháněné letadlo!

Jenže osud tomu nechtěl.

V roce 1911 při jednom z demonstračních letů se tahle kráska v australském Adelaide zřítila, čímž došlo k jejímu výraznému poničení.

Členové expedice se svého motorového oře ale nechtěli tak snadno vzdát.

Rozhodli se proto, že vrak letadla rozeberou a do Antarktidy si s sebou vezmou použitelné součástky – část kostry, podvozek, motor…

Byl čas se vydat na cestu.

Antarktida byla ještě daleko.

Jenže ani cestou k ledovému kontinentu neměla expedice štěstí

Loď se dostala do oblasti rozbouřeného moře a obrovské vlny se začaly přelévat přes její palubu

Expedice přišla o část zásob, tažných psů, i došlo k poškození velkých lyží, které měly být použity na výrobu saní

8. ledna 1912 se posádce konečně podařilo najít vhodnou zátoku s kusem země nepokrytým ledem.

Bylo rozhodnuto.

Tady bude založen základní tábor.

Jak se později ukáže, tábor vznikne v místě sužovaném často silnými větry.

I přes silné větry se členům expedice povedlo postavit chatu poskytující jim útočiště

Jenže bude trvat několik týdnů, než se počasí umoudří natolik, aby se mohl vztyčit i malý hangár, ve kterém pak bude Frank trávit prací skoro rok.

Během té doby se bude snažit postavit saně…

… i vztyčit dva obrovské kovové sloupy.

Expedice se totiž jako první na světě chce také zkusit radiově spojit se zbytkem světa.

Konkrétně s radiovou stanicí v Austrálii.

Po značném úsilí slaví Frank úspěch.

Z dílů letadla se mu skutečně podaří sestavit motorové saně.

Saně, které se dokáží pohybovat po sněhu a ledu rychlostí okolo 32 km/hod a které jsou schopné převážet těžký náklad.

27. října 1912 velitel výpravy rozhodne o vytvoření sedmi průzkumných skupin, které se vydají do okolí prozkoumávat neznámý kontinent.

Rozkaz bude znít jasně.

Kdo se nevrátí do základního tábora do 15. ledna 1913, bude v Antarktidě ponechán.

Loď, která připluje expedici vyzvednout, totiž bude muset odjet dříve, než moře v okolí tábora začne zamrzat.

Skupiny tak povedou boj nejenom s počasím, ale i s časem

Na průzkumnou cestu se vydá i Frank. Doprovázet ho bude Dr. Leslie Whetter a Alfred Hodgeman.

Frankova role je jasná.

Bude řídit motorové saně.

Na cestu se skupina vydá 3. prosinec 1912.

Ledový vítr olizuje Robbie tvář a na její sluneční brýle dopadají krystalky ledu. Když dopadnou vedle na odhalenou kůži, bolí.

Robbie to ale nevadí, adrenalin ji proudí v žilách.

Sněžný skútr uhání bílým královstvím nekonečného sněhu a ledu.

Robbie si stoupá na sedadlo…

O téhle cestě snila už od dob svého doktorského studia.

Vyrazit do Antarktidy a prohánět se ve jménu vědy po sněhobílé krajině.

A doufat, že se zrovna na ní usměje štěstí.

Proto teď zpomaluje skútr a rozhlíží se.

"Jamesi, támhle něco je!" křičí Robbie z plných sil, aby překřičela běžící motor.

"Támhle! Támhle je!"

Seskakuje ze stále jedoucího skútru a běží na to místo.

Euforie.

Naprostá.

Smějící se padá na zem a vytahuje foťák.

Kolegové zastavují a tleskají!

Poprvé měla štěstí!

Frank roztáčí vrtuli

Chvilka napětí, ale po chvilce se ozve známý zvuk motoru

Frank usedá na motorové sáně a společně se svými dvěma kolegy se vydává vstříc bělostné krajině

Ze základního tábora jsou vidět dvě postavy, jak se plahočí na lyžích za kovovou bestií

Nebude trvat dlouho a motorové saně přestanou být důvodem radosti, ale starostí.

Po uražení 16 kilometrů se motor saní rozhodne přestat pracovat.

Výprava se tak rozhodne utábořit a zkusit štěstí druhý den.

Jenže bohužel. Motor se neumoudří.

Výprava nemá po ruce náhradní díly, aby motor opravila a tak se trojice rozhodne ponechat motorové sáně na místě a vydat se na další část cesty po svých.

Co by se mohlo zdát jako začátek tragédie, je naopak začátek jednoho šťastného objevu, který pomůže lidstvu lépe pochopit, jak nejenom naše Země, ale i celá Sluneční soustava.

Outer Space Abish Mathew GIF

Následujícího dne, 5. prosince, si totiž Frank na bílém sněhu všimne něčeho divného.

Malého černého tělesa.

Odpojí se od kolegů, aby překonal těch pár metrů a sehne se.

Do rukavice sevře přibližně 1 kilogram těžký kámen.

Kámen, který leží široko daleko sám samotinký.

Kámen, který se liší od všech jiných, které do té doby viděl.

Na povrchu, který je hladký, je totiž jakoby opálený.

Frank to zatím neví, ale právě drží v ruce jeden ze základních stavebních bloků Sluneční soustavy, který je starý okolo 4,5 miliardy let.

© Australian Museum

Frank našel meteorit.

První meteorit, který se podařilo v Antarktidě objevit a rozhodně ne posledním.

Bude to ještě pár desetiletí trvat než si vědecká obec uvědomí, jaký poklad Antarktida pro nás uchovává.

Odhadujeme, že pro nás má v ledu přes 300 tisíc meteoritů!

Meteoritů, které jen čekají na to, až je najdeme.

A jejich studiem se dozvíme mnohé o mimozemských světech a o podmínkách, za kterých vznikly

Když se dnes vydáte do některých oblastí Antarktidy, máte obrovskou šanci, že mimozemský kus horniny najdete

Proč? To si řekneme jindy

Frankovi se kámen zalíbí natolik, že se ho rozhodne vzít s sebou a tahat ho po ledových pláních několik týdnů.

Během nich urazí výprava stovky kilometrů, až se nakonec v bezpečí dostane zpět do základního tábora.

Na fotce níže je Frank.

Trojice dosáhne základního tábora 18. ledna 1913.

O tři dny později, než bylo domluveno.

Ale mají štěstí.

Loď v zátoce stále čeká…

I přes to ale stráví Frank Bickerton další zimu v Antarktidě.

Proč? To se dočtete ve článku na Wikipedii 🙂

Já jen dodám, že Frank (oproti jiným) výpravu do Antarktidy přežije.

A co víc, přežije i boje v První ale i v Druhé světové válce.

Bude čtyřikrát zraněn, ale i přes to se dožije věku 65 let.

Celý život prožije jako dobrodruh a věda si ho bude pamatovat jako člověka, který jako první objevil v Antarktidě meteorit! 🙂

A vy teď už taky.

The END

Tired Real Housewives GIF

Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on June 16, 2022.