Seznamte se, to je on.
Strike-slip.
Druh zlomu, na kterém dochází (převážně) k horizontálnímu posunu. Což znamená, že horninové bloky kloužou vedle sebe.
A je to právě strike-slip, který úřadoval v Turecku.
Co byste o tomhle typu zlomů měli vědět?🧵
Začněme tím, že strike-slipy jsou dvojího typu.
Rozlišujeme dextrální a sinistrální
Jaký je mezi nimi rozdíl?
Představte si sebe, jak stojíte rozkročeni na strike-slipu a díváte se rovnoběžne se zlomem
Pokud vám levá noha ujede dopředu a pravá dozadu, jste na dextralním zlomu
Pokud vám ujede levá dozadu a pravá dopředu, jste na sinistrálním strike-slipu.
Strike-slip zlom se může nacházet v podstatě kdekoliv, kde máte napětí.
Nicméně pokud se nachází v místě, kde je litosférické rozhraní – tedy na předělu mezi jednotlivými litosférickými deskami…
… hovoříme o tzv. transformním rozhraní, případně o transformním zlomu.
Stále je to strike-slip, ale jen FAKT obrovských rozměrů
Aby na zlomu došlo k pohybu, je potřeba nashromáždit kritické množství energie.
Jak si to představit? Položte šmirgl papír na dřevo a zatlačte na něj.
Dokud nezatlačíte dostatečně silně, papír se nesmekne…
Stejně tak se nehnou horninové bloky, dokud není dostatečná síla
Jelikož máme na Zemi deskovou tektoniku, všechny litosférické desky se nějak pohybují.
Pomalu, (statisticky) pár mm za rok…
Desky se tak tlačí různě na sebe a vytváří napětí.
To se pomalu hromadí. A hromadí. A hromadí…
Alataristarion, CC BY-SA 4.0
Až se jednou dosáhne kritické úrovně… A jako můžete pak posunout šmirgl papír, dokáží se v ten moment posunout i litosférické desky.
Výsledkem je náhlé uvolnění energie v podobě pohybu desky, která poposkočí během chvilky klidně o pár metrů.
Stejně jako popotlačení šmirglu papíru neproběhne hladce, tak ani posun litosférických desek neproběhne jen tak.
Desky se na ploše kontaktu o sebe třou.
Dojde tak ke tření, které vede k tomu, že se deska v okolí místa kontaktu roztřese.
A vznikne tak zemětřesení
Jelikož litosférické desky utváří zemskou kůru, tedy tu nejsvrchnější slupku planety, k otřesům dochází relativně nehluboko pod povrchem
To vysvětluje, proč zemětřesení na transformních rozhraních jsou zpravidla relativně mělká
A to má samozřejmě následky
Surachit, CCBY-SA 3.0
Jak víte z testíku, pokud budete mít dvě stejně silná zemětřesení a dojde k nim v různých hloubkách, bude platit, že čím hlouběji k otřesu dojde, tím (zpravidla) lépe pro lidi na povrchu
Seismické vlny se totiž částečně utlumí, než se dostanou na povrch
Seismické vlny postupně ztrácí svou energii, jak prochází horninami.
Je to mimochodem důvod, proč se Země po zemětřesení netřese celá a navždycky…
Uvolněná energie dokáže rozetřást jen určitou oblast silně a čím je vlna od místa vzniku dále, tím je slabší.
Až někde zanikne
Jenže opačně platí, že pokud k zemětřesení dojde blízko povrchu, energie se moc neztratí a vlny tak mají pořádnou sílu
Mělká a silná zemětřesení na transformních zlomech mají velice ničivý potenciál
Pokud máte předplatné, pěkně to vysvětluje Vašek Kuna👇
Když pak máme smůlu a na transformním zlomu nás historicky napadlo postavit města (aneb San Francisco by mohlo vyprávět), máme zaděláno na pořádný malér.
Na malér, který jsme teď mohli vidět.
Co si z toho odnést?
Ne, nemusíte si teď omotat hlavu alobalem a podivovat se nad malou hloubkou tureckého zemětřesení a vysvětlovat to celosvětovým spiknutím a HAARPem.
Stačí, když si přečtete článek o deskové tektonice a zapamatujete si, že hloubka zemětřesení je na světě různá dle toho, co na daném místě zrovna dělají litosférické desky.
Kde se o sebe třou… třese se to zpravidla kousek pod povrchem
Až opadne první šok z neštěstí, měli bychom přemýšlet, co dál
Nedokážeme zastavit pohyb litosférických desek.
Co ale dokážeme, je finančně podporovat vznik systému včasného varování, které dokáže varovat lidi před příchodem ničivých seismických vln.
Tyhle systémy nedokáží zemětřesení předpovědět. A ani vám nedají upřímně moc času
V závislosti na tom, jak jste od vzniku zemětřesení daleko, dostane od pár sekund po pár desítek sekund
Ale tohle může být čas, který může rozhodovat mezi životem a smrtí
A tohle přesně pomáhá vyvíjet Dr. Vašek Kuna u nás na @GFU_AVCR.
Až se tak zas jednou budete ptát, k čemu je základní výzkum a věda obecně dobrá, tak třeba k tomuhle…
No a to je pro dnešek všechno.
Než se rozpustíme, zvažte, prosím, jestli nechcete finančně přispět na podporu zasažené oblasti.
Ten rozsah zkázy je skutečně šílený.
Kdyby jo, odkaz máte případně níže.
The END
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on February 8, 2023.