Píše se 12. října 1918… už jen 2 dny a bude vyhlášeno nezávislé Československo, bude se zpívat hymna, strhávat symboly starého mocnářství, ale to nás nemusí tolik zajímat. Dnešní #vesmírníček se totiž bude odehrávat ca 2500 km severozápadně. Jdeme na to?
Než se tady na mne sesypete s tím, že jsem pablb, když netuším, kdy ČSR vzniklo, tak bych rád podotkl, že já jsem z #Písek.
Tím pádem vím, že zatímco zbytek republiky si ještě užíval mocnářství, my jsme nelenili a vyhlašovali vlastní stát. Jen předčasně
Ale opusťme kontinentální Evropu a pojďme se přesunout na správné místo, kde se náš dnešní příběh bude odehrávat. Tak schválně, tušíte, kam se dnes (opět) vydáme? Než napíšu další tweet, nalaďte se touhle pozitivní písní 🙂
Ano, Island!
Dnes se může tenhle ostrov hrdě řadit mezi bohaté země světa… Jenže na začátku 20. století tomu tak nebylo… Jednalo se o chudou zemi s minimem možností…
Nemělo by Vás tak překvapovat, že Islandu v roce 1918 chybělo kde co… včetně dopravní infrastruktury. Neexistovala třeba ani legendární islandská „Highway no 1“ (což zní sice honosně, ale je to popravdě jen taková menší okreska).
Cestovat po ostrově tak nebyla sranda.
Obzvláště neoblíbené bylo cestování po rovinatých pláních rozkládajících se na jihozápad, jih a jihovýchod od 1512 m vysoké hory Katly.
Tenhle mírumilovně vypadající „zasněžený kopeček“ je totiž pěkně nebezpečné monstrum.
Diego Delso, CC BY-SA 4.0
#Katla totiž není obyčejný kopeček – to ostatně na Islandu není žádný kopec – ale je to sopka.
Kdyby se nacházela kdekoliv jinde na světě, řekli bychom, že je to štítová sopka.
To je ten druh sopek známý z ostrova #Havaj, kde se láva líně rozlévá do okolí a turisté si to📸
Jenže jak asi tušíte, Island není Havaj…
Zatímco na Havaji jedete…
Tak na Islandu by Vám v těch kokosových bikinách a s květnatým věncem kolem krku bylo krapet zima… Teda, samozřejmě ne všem.
Třeba Hafþórovi je to jedno i tak…
No a to znamená jediné. Na vrcholcích sopek na Islandu se nachází sníh, respektive led, potažmo ledovec… 🙂 Vrcholek Katly tak vypadá takto…
Co ale na tom snímku nevidíte je to, že pod ledovcem Mýrdalsjökull se ukrývá obrovská sopečná kaldera… ta je 9 x 14 kilometrů velká a je vyplněná 200 až 700 metrů mocnou vrstvou ledu.
A je to právě přítomnost ledu a obrovské kaldery, která z Katly dělá zabijáka…
Když totiž začne Katla soptit, tak… ale víte co? Pojďme se vrátit do 12. října 1918 a nepředbíhejme… Připraveni? Vžžžžžžžžm….
Že 12. říjen nebude pro místní běžným dnem, začalo být zřejmé okolo 13. hodiny. Tehdy oblast jižního Islandu postihlo silné zemětřesení. Země se pak slaběji třásla nepřetržitě přibližně půl hodinu.
Série otřesů ve spojitosti s Katlou značila jediné – k povrchu se po prasklinách dere magma.
Jako Xkrát před tím, i tentokrát vystoupilo magma na „povrch“ uvnitř kaldery. Jenže tu vyplňoval led. Láva o teplotě přes 1000 °C ho tak začala tavit…
Boaworm, CC BY-SA 3.0
A když říkám tavit, tak se tady nebavíme o dvou sněhových koulích a 5 sněhulácích…
Ale o kilometrech krychlových roztaveného ledu…
No a kontrolní otázka, vážení, co se stane, když roztavíte km3 vodního ledu? No? Nikdo?
Pod ledovým krunýřem se tak začalo tvořit obrovské jezero plné vody…
Jenže voda jen tak někde neposedí… má tu blbou vlastnost, že se snaží téct do nižších míst…
A nejinak tomu bylo i tady…
Voda si tak razila pod ledem nepozorovaně cestu….
Gillfoto, CC BY-SA 3.0
Okolo 15. hodiny si obyvatelé blízké vesnice Vík všimli, že se nad vrcholkem Katly začíná vznášet sopečné mračno. Znamenalo to, že se láva dokázala protavit ledovcem.
A pak to přišlo…
Icelandic Glacial Landscapes, volné dílo
Lidé, kteří vyběhli na blízké kopce, spatřili, jak se korytem řeky Múlakvísl valí k moři obrovská povodňová vlna tvořená vodou a úlomky sopečných hornin a ledových ker.
Spatřili tak zvláštní druh záplavy, pro kterou se vžilo označení #jökulhlaup
Obyvatelé vesnice Vík měli štěstí. Povodeň se totiž valila korytem řeky směřující od jejich vesnice. O podobném štěstí ale nemohla mluvit skupina farmářů, kteří v oblasti Álftaver na jihovýchod od Katly chovali ovce.
Ti totiž v osudný den uslyšeli bez zjevné příčiny velkou ránu. Znajíce divokou historii svého kraje, okamžitě naskočili na své koně a zamířili k nejvyššímu místu v okolí – lávovému poli Skálmabæjarhraun.
Během cesty spatřili, jak se ze svahu Katly začíná valit obrovská povodňová vlna beroucí vše, co jí stálo v cestě. Farmáři se rozhodli opustit svůj cenný dobytek a hnát koně na hranici sil v urputném cvalu k lávovému poli.
Vyvýšeného lávového pole dosáhli jen krátce před tím, než celou okolní krajinu zalila obrovská povodeň…
Farmáři si na poslední chvíli zachránili životy, svá stáda však zachránit nemohli.
Na lávovém poli museli nocovat. Celou noc slyšeli nekonečné ozvěny sopečných explozí i překotný hukot unikající ledovcové vody. Navíc je začal zasypávat sopečný prach.
Noc hrůzy ale přečkali ve zdraví a ráno byli svědky totální zkázy.
Povodňová vlna zničila totiž vše, co měla v cestě.
Svědci z vesnice Vík popisují, že viděli, jak se krajinou pohybují celé sněhem pokryté kopce… Jednalo se o obrovské ledové kry vysoké 40 až 60 metrů (!!!), které povodeň byla schopna unášet.
Okolo 19. hodiny se začalo nad ostrovem stmívat, takže přestalo být možné průběh záplav sledovat. Když se druhý den okolo sedmé rozednělo, povodeň již korytem neprotékala, takže nebylo možné určit čas jejího konce.
Můžeme se tak dnes jen dohadovat, jak dlouho série povodní trvala…
Odhadujeme, že hlavní část povodně trvala okolo 5 až 6 hodin, během kterých korytem proteklo ca 8 km3 směsi vody a úlomků sopečných hornin.
Kulminační průtok byl nejspíše okolo 150 000 m3/s.
Jen pro srovnání, řeka Amazonka má průměrný průtok okolo 209 000 m3/s…
Zničehonic tak krajinou Islandu po dobu pár hodin tekla „Amazonka“… A ta vzala sebou všechno, co potkala
Helgi Thorsteinsson/norden.org, CC-BY 2.5 DK
Povodně menšího rozsahu zasahovaly oblast po dobu dalších 2 týdnů…
Všechna tahle běsnící voda s sebou unášela obrovské množství sedimentů.
A to tak velké. že část jižního pobřeží Islandu se prodloužila o pět kilometrů (!).
Záplavy způsobené ledovcovou vodou byly přitom jen jedna část zkázy. Přítomnost vodního ledu v místě výstupu magmatu totiž způsobila exploze trhající magma na malé částečky. A to kvůli tomu, že se vlivem tepla led přeměňoval nejprve na vodu a následně na páru.
Dobová svědectví dokládají, že sopečné mračno bylo vidět ze vzdálenosti 200 až 300 kilometrů, tedy z většiny území Islandu. Odhaduje se proto, že vystoupalo do výšky 14 kilometrů, načež začalo být unášeno větry směrem na západ. Obloha nad Reykjavíkem záhy potemněla.
Polovina ostrova byla záhy posypána sopečným popelem z této sopečné erupce…
V bezprostřední blízkosti sopky spadlo z oblohy tolik popela, že vznikla půl metru silná vrstva. Na povrch Islandu se dostalo přibližně 1 km3 sopečného materiálu, nicméně to nemusí být konečné množství. Těžko se totiž určuje, kolik ho skončilo pod mořskou hladinou.
Po 24 dnech běsnění přívod magmatu ustal a Katla se tak uklidnila a opětovně usnula…
Jenže Katla je sopka, která nikdy nespí příliš tvrdě… Docela často se probouzí…
Jak často? Píšu to nerad, ale statistika mluví jasně. Přibližně jednou za 100 let…
Od roku 1918 se Katla probudila asi 3x. Vždy ale jen slabě.
A to v roce 1955, 1999 a 2011, kdy se znenadání rozvodnily řeky v jejím okolí. To by naznačovalo, že pod ledovým příkrovem došlo k sopečné činnosti a s tím spojeným táním ledu.
Nicméně na silnou erupci stále čekáme…
V roce 1918 přitom zasáhly povodně rovinaté pláně na východ od Katly s minimálním osídlením.
Škody byly proto velice malé. S ohledem na obrovské riziko je tato oblast neosídlena, takže ani dnes v této oblatsi nehrozí, že by povodně způsobily rozsáhlou zkázu.
Jenže…
Když se podíváte na ten obrázek výše, napadne Vás, že voda nemusí vždycky vytéct jen na jižním úbočí sopky… Co kdyby vytekla na severu?
A to je scénář, kterého se Islanďané bojí, jak čert kříže…
V ten moment se totiž ničivá povodňová vlna prožene turisticky hojně navštěvovaným údolím, na jehož konci se nachází řada osídlení a farem…
Kdyby tak došlo k výlevu vody na severním úbočí, ekonomické škody budou obrovské…
Islanďané ale mají se životem v blízkosti sopek dlouholeté zkušenosti. Nemělo by Vás proto překvapit, že mají detailně vypracované plány na případnou evakuaci oblasti, i mají naprosto geniální monitorovací síť aktivity svých sopek.
Kdybyste se tak někdo chystal na Island, dejte si tuhle stránku mezi sledované… Mapka tam totiž ukazuje aktuální riziko sopečné činnosti…
A kdybyste tam byli a jeli po okružní silnici vedoucí na jih od Katly a najednou viděli před sebou ohňostroj, šlápněte na pedál a uhánějte z oblasti jak o život…
Právě jste totiž viděli signál, který ohlašuje, že Vám o život jde. Zakrátko se kolem prožene jökulhlaup!
THE END
PS: Pokud byste chtěli znát celý příběh o Katle, proč soptí, co dalšího umí a jak souvisí s #Eyjafjallajökull, pak si dejte článek na webu @Vesmir1871, který jsem k téhle sopce kdys sepsal. Jinak pro více vědy sledujte @USGSVolcanoes či @Akademie_ved_CR
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on December 26, 2020.