Je mi jasné, že se nemůžete dočkat, až sklidíte papíry po rozbalování dárků, naženete děti do postele, sednete k TV a pustíte si Váš oblíbený vánoční film. Bude ale chvilku trvat, než se dá Bruce Willis do čištění Nakatomi Plaza…
Zatím si dejte #vesmírníček aneb #ČešiNaTitan
Dneska na Vás začnu zlehka.
Titan je měsíc Saturnu.
Těžko se mi totiž odhaduje, kolik už v sobě máte rumových kuliček a jak moc vaječňáku jste upili při pomoci s výrobou vosích hnízd… nechci Vás tak hnedka přetížit záplavou informací…
Kdyby Titan neměl tu smůlu, že si ho k sobě gravitačně přikoval Saturn, váhali bychom, jestli ho nepovažovat za planetu.
Titan má totiž v průměru 5152 km, takže je větší než náš Měsíc. A taky je větší než planeta Merkur…
Ještě o vous lépe to vynikne tady…
A tady u Titanu vynikne ještě jedna věc, která bude pro náš dnešní příběh nesmírně důležitá.
Schválně, kdo si toho všimne?
Jak správně trefil @maty_benesovsky, Titan je tak obrovský, že si dokáže udržet kolem sebe hustou atmosféru.
Jako jediný ze všech měsíců Sluneční soustavy…
Když se tak na Titan podíváte z vesmíru, z jeho povrchu neuvidíte lautr nic.
Žádné krátery, žádné hory, prostě nic.
Že bude mít hustou atmosféru, jsme tušili od začátku 20. století, kdy ji prvně spatřil španělský astronom během pozorování jeho okrajového ztemnění.
V roce 1944 sice celý svět stále ještě hořel v ohni druhé světové války, ale přes to si někdo našel čas, aby pozorování potvrdil.
Jenže jak už jste snad naučení, je Vám jasný, že ze Země se toho moc víc nedozvíme…
Takže jako vždycky, vzhůru do vesmíru! Osedlejme tak opětovně @NASAVoyager a @NSFVoyager2, dvojici sond, které nám jako první ukázaly, jak neuvěřitelně šílený svět Titan je.
Tahle dvojčata totiž zjistila, že Titan má atmosféru, která je hustší, než je atmosféra #Země. Tlak dosahuje 1,45 násobku hodnoty Země.
A co víc, atmosféru tvoří z 95 % plynný dusík a z 4,9 % #metan.
Ano, ten plyn, co na Zemi ve velkém produkují krávy během… no víte čeho…
A je to právě metan, který je pro podmínky na povrchu Titanu důležitý.
Jde totiž o významný skleníkový plyn, který má mnohem vyšší potenciál ohřívat atmosféru než například oxid uhličitý (jak to? To krapet vysvětluje třeba tohle vlákno 👇)
Zatímco u nás je silný skleníkový jev pro naší budoucnost na téhle planetě dost nepěkná věc, pro náš příběh a Titan je to očividně požehnání.
Nebýt jeho, tak by…. ale víte co? Ještě dva tweety Vám to neřeknu.
Silná atmosféra nás totiž přivedla k myšlence, že by na povrchu mohlo být vlastně dost "teplo".
Tedy slovo teplo čtěte s vědomím místa, kde se nacházíte. Hodně daleko od Slunce, kde jsou všude jen ledové světy. Aneb vzpomínáte na Enceladus?
A když je tam "teplo" a v atmosféře máte mraky metanu, tedy uhlovodíků… Víte, co nás napadlo?
Že by se na povrchu mohly nacházet kapalné uhlovodíky…
Tak co, zatřásl se Váš svět?
A tak jsme je začali hledat.
V roce 1995 jsme tak na Titan natočili Hubbleův vesmírný teleskop a co byste řekli? Měl je tam.
Bylo tak vymalováno a byl čas si zazpívat…
Už se ten titáánskýýý rybník naháááááníííí, dosahaj uhlovodíky k samému krááááji. Dosahaj dosahujou, koryta zaplavujou… Dosahaj dosahujou… však víte.
Jenže tak snadný to zas nebylo. Neměli jsme ani tucha o tom, jestli tam jsou jezera (samozřejmě rybníky byla blbost, ty musí někdo, ne něco, vytvořit) nebo jestli tam je celoplanetární povrchový oceán.
To jsme teprve museli vykoumat. Jak? Vypuštěním další sondy; @CassiniSaturn
Jenže, pamatujete, že Titan má hustou atmosféru a povrch není vidět?
Museli jsme tak na sondu dát takové zařízení, třeba radar a kameru snímající v infra, abychom se přes mračna nějak prokousali.
A když jsme to udělali, pak… 👇
Jenže první data zachycující jižní polární oblast byla zklamáním. Kapalné uhlovodíky jsme nenašli.
Jenže pak přišel další průlet, kdy jsme se na Titan podívali za pomoci radaru.
A v ten moment jsme našli něco úchvatného. Vyschlá říční koryta a pobřeží vyschlého jezera.
Najednou jsme zas měli naději!
A pak přišel červenec 2006. Zatímco my se pekli v parném létě (teda doufám, co na to @CHMUCHMI?), na severní polokouli Titanu panovala zima…
A tehdy jsme je prvně spatřili.
Obrovské deprese vyplněné hladkým povrchem. A to tak hladkým, že výšková odchylka byla méně jak 3 mm…
Poprvé v historii lidstva jsme měli možnost spatřit moře a jezera tvořená kapalinou na povrchu jiného tělesa než na povrchu Země.
A co víc.
Těch depresí tam bylo jak máku…
Detailním mapováním jsme zjistili, že jezera pokrývají jen několik procent povrchu. Titan je tak mnohem sušší než Země, kde voda pokrývá téměř tři čtvrtiny povrchu.
Většina objevených uhlovodíkových jezer se nachází v oblasti pólů. Tam totiž dopadá menší množství slunečního záření, takže výpar uhlovodíků v těchto oblastech není tak rychlý jako jinde.
Další přelet odhalil, že některá jezera jsou přes 200 metrů hluboká, nicméně možná i více. Hlouběji totiž vlny z palubního radaru sondy Cassini neproniknou.
Též jsme zjistili, že se povrch mění. Množství uhlovodíků tak v jezerech kolísá…
Jenže Cassini nebyla jen sonda jedna… byly to totiž sondy dvě…
Správně se totiž tenhle planetární počin jmenoval
Cassini–Huygens…
A víte, co měl Huygens za cíl? 🙂
Přistát na povrchu Titan… ale o tom si řekneme zas někdy příště, pač už nám to zas nabobtnalo jak blázen…
Takže přátelé, užijte si svátky a tohle je THE END pro dnešek 🙂
PS: Za grafiku opět děkuji @skodova_lucie, pro více vědy sledujte @Akademie_ved_CR a když tohle vlákno RT do světa a nebo dáte o mém profilu vědět dál, budu rád.
Dám si totiž předsevzetí, že do konce roku 2021 bude tenhle účet mít víc sledujících, než třeba @kovy_gameballcz🤪
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on December 22, 2020.