Byla žila jednou jedna sopka a né a né umřít. Ať dělala, co dělala, stále do jejího chřtánu vystupovalo z hlubin planety nové magma. Sopka tak soptila miliardy let, rostla a rostla až se jednoho dne stala největší známou horou ve Sluneční soustavě. Vítejte na Marsu #vesmírníček
Že je Olympus Mons bestie, o tom jste už doufám někdy slyšeli. Jenže, dokážete si představit jak velká? Kdybyste měli kouzelnou hůlku a dokázali ji přenést na Zem a plácli s ní do Evropy, zabrala by bez problému jeden náš sousední stát…
Základnu má přes 620 km.
Jenže ona není jen neskutečně rozplizlá. Ona je i setsakramentsky vysoká. Něco mezi 21,2 až 26 km (ne, nejsem zhulenej, vysvětlím níže).
Kdybyste ji srovnali s nejvyšší horou na Zemi, Havají (ano, měřme od dna moře), je přibližně 2x vyšší. Džomolangmu by pak dala skoro 3x.
Teď se vám zajisté honí hlavou, jaký by to musel být šílený výšlap, kdybyste se na její vrchol chtěli vyškrabat (aneb vím, chcete to srovnat s tím výletem na Kokořín)… jenže jestli je tu někdo matikář(ka)/fyzikář(ka) či se jen nebojíte goniometrických funkcí…
Vyjde vám, že dostat se na vrchol by byla dost dlouhá a nudná procházka v podstatě po rovině. Průměrný sklon svahu je totiž jen 5°.
A kdybyste na ten vrchol došli, dost by vás to zklamalo. Proč?
Protože kvůli nízkému sklonu sopky byste si na vrcholku vůbec nevšimli, že stojíte na nejvyšší hoře Sluneční soustavy… Kam až by vaše oko modravé dohlédlo, všude byste viděli jen „rovné“ pláně, které by byly svahy sopky…
Pojďme ale zpět k té výšce (jo, je to laciná anglická hříčka, uznávám 🙂 ).
Jak je možný, že "nevíme", jak je Mars vysoký?
PROTOŽE MARS NEMÁ ŽÁDNÝ MOŘE, OD KTERÝHO BYCHOM MOHLI JEDNOZNAČNĚ MĚŘIT!!!
A proč na vás řvu čeledníci mizerní zadarmo drazí? Protože tohle už jsme SAKRYŠ v jedné lekce probírali, tak dávejte pozor, jo? 🙃 👇
Takže historicky se výška Olympu Mons měřila různě. Měřila se od místa, kde atmosférický tlak dosahuje střední hodnoty 6,7 mbar, jak moc se zvedá nad okolní pláně (26 km), nebo teď nejnověji od přesně definovaného aeoroidu (marsovská obdoba geoidu, což je těch 21 a kus km).
Doufám, že jste z toho vrcholu ale ještě neslezli. Ještě se tam porozhlédneme.
Na vrcholku hory se totiž nachází tahle divnost.
Jedná se o několikanásobnou sopečnou kalderu.
Ta vzniká tehdy, když v podzemí vznikne částečně vyprázdněná prostora (třeba odtečením magmatu…), do které se mohou vlivem váhy propadnout nadložní vrstvy.
Furt eaah? Pak koukněte na model od nás z práce pro děti, kde to vysvětlujeme na krabici mouky a nafukovaném balónku.
Kolik tam těch kalder je? Vraťte se o dva tweety výš a schválně si to zkuste spočítat.
Tak schválně, kolik jste jich našli?
Přesně, je jich šest.
A kdybyste si dali práci, že spočtete všechny impaktní krátery a na základě toho určit jejich stáří (mimochodem to nedělejte, už to udělalo spousta lidí před vámi, šetřete tak čas na něco lepšího, třeba nadávání na sockách), zjistíte, že OM soptil vícekrát
Teda to vás samozřejmě napadlo okamžitě, protože postavit horu přes 21 km vysokou a přes 620 km širokou prostě nějakej ten zabere…
Jdeme ale dál. Jak je možný, že je Olympus Mons tak široký?
Důvodem je, že se na povrch dostalo extrémně dobře tekoucí magma, které se bylo skrze lávové proudy rozlévat stovky a stovky kilometrů od svého zdroje. Aneb kdo ještě dnes neviděl…
A jelikož Mars nemá téměř žádnou atmosféru, která by stála za řeč (obzvláště na vrcholku Olympu Mons, kde panuje tak trochu vakuum…), láva na Marsu chladne mnohem hůře než na Zemi.
Proč? Protože kde není atmosféra, nefunguje chlazení konvekcí.
A to je přitom tím nejefektivnějším způsobem, jak se může něco chladit… Takže láva může téct a téct a téct a téct…
No a máme 620 km širokou sopku.
Nekoukáme tak jen na nejvyšší horu, ale také na největší známou sopku.
Jakou konkrétně (#poznejsopku)? Na štítovou sopku. Viz vlákno níže (aneb to se nám ty vlákna začínají všechny pěkně do sebe proplétat, co? 🙂 Brzy z toho budu mít úplný Qanon).
A teď to nejdůležitější z dnešní výuky dětska (@PazderkovaIva™).
Proč vůbec tak sakra obrovská hora mohla vzniknout. No? Co? Nikdo nic?
Tím méně důležitým je gravitace Marsu. Ta je přibližně třetinová ve srovnání se Zemí. Struktura hornin je tak schopna vydržet přibližně třikrát větší tlak/hmotnost, než dojde ke zlomu.
Horniny tedy tak snadno nepraskají pod vlastní vahou a celé se to méně sesouvá. #rockrocks
Tím podstatným je ale to, že Mars je úplně jiný než Země.
Spousta z vás dnes viděla na TW letět tenhle virální obrázek ukazující pohyb povrchu Země, který je tvořen z litosférických desek.
Ty se pohybují vůči sobě asi stejně rychle, jako vám rostou nehty.
Co se asi tak stane, když necháte vylévat lávu na povrch na pohybující se desce, ale zdroj zafixujete v plášti Země na jednom místě? He? Někdo?
Kliknout. Povinně. Bez keců. Všichni. Tři minuty.
Pak budeme pokračovat.
Na Zemi tohle můžete krásně vidět na oceánském dnu v Pacifiku, kde se od Havaje táhne pás podmořských hor… kdyby se na Zemi nehýbaly litosférické desky, uprostřed Pacifiku by stál Olympus Mons #2
A skok zpět k Marsu. Máte OBROVSKÉ množství magmatu, které proudí na povrch po MILIARDY let (aniž bychom uměli dobře vysvětlit, proč… ale to nechme teď stranou).
A všechno to magma se hromadí na jednom jediném místě… Pak vám vznikne tahle bestie ❤️
A s čím skončíme? Pohledem na Olympus Mons v širší perspektivě… jak vidno, leží v oblasti #Tharsis, kde se nachází celá řada dalších obrovských sopek… ale o těch si řekneme zas někdy příště.
Takže teď toho víte spoustu o něčem, co v praktickém životě nikdy nepoužijete.
Nemáte zač 🙂 a THE END
PS: Tímto vláknem vyplácím výhru @znouza v #geohra, kde jste hádali asfaltovou sopku.
Klasicky, jestli chcete více vědy, sledujte (a podporujte existenci…) @Akademie_ved_CR a buďte i nadále zodpovědní. Není to sranda, kamarádce nedávno umřel na COVID tatínek 🙁
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on February 1, 2021.