Včera v podvečer začala na kanárském ostrově La Palma sopečná erupce stříkající lávu desítky metrů nad povrch a živící lávové proudy ničící domy v okolí.
Určitě vám v hlavě leží řada otázek, pojďme si tak 8 "nejpodstatnějších" ve vlákně zodpovědět.
Proč magma vystoupilo k povrchu?
Magma má menší hustotu, než horniny, ze kterých tavením vzniklo. To znamená, že jakmile v hlubinách roztavíte horniny, vznikne vám tavenina, která se začne tlačit nahoru.
Je to podobné, jako když vyplave olej ve vodě. I on má menší hustotu…
Navíc má v sobě magma rozpuštěné sopečné plyny, které se začínají uvolňovat s tím, jak klesá tlak nadložních hornin. Vznikají bublinky, které postupně rostou. A tím se dále snižuje hustota magmatu, kdežto hustota hornin okolo je stejná.
Magma tak nabírá rychlost.
Proč se před erupcí třásla země?
Aby se magma dostalo na povrch, musí projít skrz horniny. Magma se sopečnými plyny tlačí na horniny, což vede k jejich praskání a vzniku puklin. Ty vyplní a dále na ně tlačí… zas puknou…
Podobné, jako když použijete klín na štípání dříví
Praskání hornin, ale také jejich odtlačování vlivem vtěsnávajícího se magmatu, pak způsobuje pod povrchem chvění, které můžeme za pomoci seismické sítě měřit a určovat pozici a hloubku. To nám říká, kde se magma +- zrovna nachází a co tam dělá.
Proč láva stříká do výšky?
Je to kvůli sopečným plynům, které se z magmatu uvolňují a které dost výrazně urychlují jeho pohyb vlivem zvětšování svého objemu.
Objem bublinek přitom roste kvůli poklesu tlaku nadložních hornin. Více k tomu ve vlákně níže.
Proč došlo k erupci v této části ostrova?
Tohle je geologická mapa ostrova La Palma z publikace Marrero a kol. (2019), na které je dobře patrné, že ostrov je tvořen dvěma rozdílnými částmi.
Modrou severní a zelenou jižní. Jednotlivé barvy přitom zaznamenávají rozdílné stáří.
Ta modrá část označuje sopku, která se začala formovat před přibližně 4 až 3 milióny let na mořském dně, ze kterého později vykoukla nad hladinu. Před přibližně 0,5 mil let pak došlo k erupci, která vedla ke zhroucení jejího vrcholku a vytvoření kaldery (kráteru) de Taburiente
Jenže tím sopečná činnost na ostrově neustala. Jen se přesunula jižněji. Výrony lávy postupně vznikl hřeben Cumbre Vieja.
A je to právě tento hřeben, který hostil všechny doposud známé sopečné erupce (1470, 1585, 1646, 1677, 1712, 1949, 1971). A je to i místo, kde to soptí teď.
Proč je ale vlastně ten ostrov sopečně aktivní?
Ostrov La Palma, společně se všemi dalšími Kanárskými ostrovy, leží na Africké litosférické desce daleko od litosférického rozhraní (tedy místem, kde se od sebe desky oddalují, přibližují, nebo vedle sebe se pohybují). Přesto soptí
Je to dáno tím, že Země se nechladí jen skrze deskovou tektoniku (označení pro pohyb litosférických desek), ale také pomocí plášťových plum.
To jsou zvláštní oblasti v zemském plášti s abnormálním tepelným tokem.
Jak se teplo dostane k povrchu, spustí masivní tavení hornin…
K povrchu myslím rozhraní svrchního pláště Země a kůry.
Kanárské ostrovy se tak nachází na povrchu v místě, kde v podzemí proudí velké množství tepla. To umožňuje tavení a vznik magmatu a jak už víte ze začátku vlákna, magma se dere na povrch a máme sopku
Máme se bát megacunami?
Dlouhodobá sopečná činnost dokáže vybudovat obrovské sopky – La Palma se tyčí nad oceánské dno do výšky skoro 7 kilometrů.
Takovéto množství hornin nemusí být nutně stabilní. Jen si představte, když sypete hromadu písku… taky se začne sesouvat.
Před lety tak vznikla vědecká studie, která se zabývala tím, že by se kvůli dalšímu růstu ostrova mohlo stát, že se kus jeho svahu utrhne a sjede do moře. Následkem toho by měla vzniknout obrovitánská vlna cunami šířící se Atlantikem a ničící pobřeží.
Jenže tahle studie byla časem překonána a novější výzkumy nic takového nenaznačují. Naopak nás vedou k závěru, že se svahy ostrova sesouvají postupně, vlivem čehož cunami sice vzniknout může, ale nikoliv katastrofických rozměrů desítek až stovky metrů…
Ve vědecké komunitě tak představa stovky metrů vysoké cunami postupně vyšuměla a dnes ji komunita považuje za nepravděpodobnou. Leč stále si tahle teorie žije svým mediálním životem a často se vrací.
Jak dlouho bude erupce trvat?
Nevíme.
Může skončit za 5 minut, může běžet dny, týdny, měsíce, možná i roky. Všechny varianty jsou z historie známy.
Osobně bych si tipl, že to nebude déle než pár týdnů, ale je to má čirá spekulace na základě znalosti některých podobných erupcí
Co bude dál?
Teď budou probíhat evakuační a záchranné práce ve snaze zmenšit ekonomické škody.
Pokud měřítko trochu posuneme, tato část ostrova bude i nadále hrozit otřesy a sopečnou činností.
A pokud se podíváme v geologickém čase, tak ostrov La Palma dále poroste.
Pod povrchem se totiž nachází ještě dost tepla, které bude živit tavení hornin a s tím spjatou sopečnou činnost v oblasti Kanárských ostrovů.
Sopečná činnost v této části světa tak zcela určitě ještě neřekla své poslední slovo.
The END
Ještě PS: S tou plášťovou plumou je to trochu složitější. Zdá se, že tam dříve byla a dnes možná sledujeme jen její dojezd (njn, pod zem není pořádně vidět…). Tak či tak, v plášti je teplotní anomálie, která dovoluje masivní tavení…
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on September 20, 2021.